Ploštice čeledi kněžicovitých

Při vyslovení slova štěnice se nejednomu člověku, který se s ní blíže setkal, nevybaví zrovna ty nejlepší vzpomínky. I přesto, že se štěnicí domácí se člověk dnes už hlavně díky vyšším hygienickým návykům téměř vůbec nesetká a setkat by se ani nechtěl, mnozí zájemci o přírodu a specifické druhy to mají v tomto ohledu přesně naopak. Dnešní povídání s doprovodnými fotografiemi sice nebude o po krvi lačnících štěnicích, které patří do jiné skupiny ploštic, ale o čeledi kněžicovitých (Pentatomidae). Mnohými lidmi nenáviděný či nezajímavý hmyz, přinejmenším tak se totiž jeví různé druhy ploštic na první pohled.

Kněžice trávozelená (Palomena prasina)

Poměrně zajímavým a méně častým druhem je Eysarcoris venustissimus, jehož velikost je např. oproti kněžici trávozelené zhruba poloviční (7 mm)

I když je podřád ploštic (Heteroptera) zastoupen méně druhy než jiné hmyzí řády či podřády, se 40 tisíci celosvětově a přibližně 900 druhy u nás, svou pestrostí i bizarními životními projevy nijak nezaostává za jinými skupinami, jako jsou např. brouci, motýli a další druhy hmyzu.

Některé druhy mění s příchodem chladnějších dnů podzimu svůj vzhled zabarvení; na obrázku Kněžice měnlivá (Carpocoris pudicus)

Kněžice měnlivá (Carpocoris pudicus)

Charakteristickým znakem většiny jedinců je první pár křídel, tvořící polokrovky, a blanitý pár, nacházející se pod nimi. Většina druhů je schopných letu, najdou se ale také druhy nelétavé či zcela bez křídel. Jak už sám název vypovídá, pojmenování, které dostaly, je odvozeno od jejich víceméně plochého těla, což platí pro většinu jedinců, ale vyskytují se mezi nimi i výjimky, které svým vzhledem připomínají např. mravence či jiné živočichy, a tzv. mimikry, jak se tento jev označuje, jim tak často napomáhá v přežití. Typickým projevem mnoha druhů je zápach, který ploštice vypouští ze speciálních pachových žláz zpravidla při obraně před predátory.

Piezodorus lituratus patří ke skvostům naší fauny

Nedospělý jedinec, nymfa, se proměňuje v dospělého jedince, jemuž zatím příliš podobný není, postupně; Piezodorus lituratus

Čeleď kněžicovitých (Pentatomidae) patří k hojně zastoupeným větším druhům, na které u nás můžeme běžně narazit.  Mezi hlavní výbavu ploštic patří bodec, což je bodavě-sací ústrojí, jímž ploštice přijímají potravu. V klidové poloze ho ploštice mají složený podélně pod svým tělem, takže běžně není vidět. Většina ploštic se vyskytuje v bylinném patře, kde sají šťávy z různých trav, květů, listů či plodů. Jiné druhy jsou pak známé svým přínosem jako užiteční predátoři různých housenek a dalšího hmyzu, případně se živí jak rostlinnou, tak i živočišnou potravou.

Kněžice trávozelená (Palomena prasina) patří k běžným druhům naší přírody

Zimní kabát kněžice trávozelené (Palomena prasina), oděné do hnědočervené barvy

Zbarvení ploštic je různorodé, a tak se i u nás můžeme setkat takřka se všemi barevnými variacemi. Více však převažují odstíny zelené, hnědé a červené barvy v kombinaci s černou či bílou. Záplavu barev a vzorů pak nabízí především tropické druhy, ale o tom snad někdy příště.

Ploštice si totiž větší obdiv i pozornost zcela jistě zaslouží.

Kněžice zdobená (Eurydema ornata) se na našem území vyskytuje jen velmi sporadicky; jejím běžným výskytem je oblast teplého Středomoří

Některé druhy ploštic rády vyhledávají především různé druhy housenek jako např. kněžice ostrorohá (Picromerus bidens) na obrázku

Facebook Twitter Linkuj Google Digg Delicious

Komentáře k článku

Zbývá  500  znaků
30.04.2021 (09:18)
Bea:
Hodně se my to líbí.
03.08.2020 (12:55)
Dagmar:
Dnes jsem ochutnala ostružinu, Kněžice tmavá mě bodla do rtu a jazyka, plivala jsem ovoce i ji a vyplachovala vodou, smrad a hnus.
04.06.2020 (09:41)
Pavel:
Minulý rok v září přilétlo do města snad tisíce kněžic a seděly na celém paneláku. Úplně černá stěna asi týden pak začaly mizet pomalu a spoustu se jich schovalo na zaskleném balkoně i přes zimu. Našel jsem je ještě na jaře letos v kyblích a pytlech zalezly kam to šlo a jak jsem se jich dotknul po nalezení tak ožily. Vypadaly jak mrtvé.rnPrávě jsem na listu rajčete našel vajíčka a již vylíhlé broučky cca 30ks a po chvilce hledání jsem zjistil, že je to právě kněžice nějaký druh.
26.10.2019 (19:48)
Kamil:
Hmyz často žije skrytě a je dost malý, proto ne všechny jeho vazby na ostatní živočichy a rostliny jsou známé. Ačkoli se mnoho už ví, mnoho ještě také ne. Ale vzhledem k tomu, že většina živočichů přes zimu spí a je zalezena jen aby přečkala nepříznivé venkovní podmínky, domnívám se, že ne. Nicméně by bylo lepší pozorovat kněžice v nějakém intervalu, kdy se pak snadno dá odpozorovat jejich chování. Pokud je množství kněžic konstantní a pohyb omezený jen na určitou část, nejspíš neškodí.
26.10.2019 (13:36)
olda:
našel jsem odhadem sto i více kněžic ostronohých zalezlých před zimou v tzv. nastavkovém včelím úlu. Jsou už prokřehlé. lze je tam najít vždy jen po zimě a před ní. Škodí včelstvu nebo ne?
12.12.2018 (22:11)
Jane:
ke mě se neustále vraci trávozelená.Už jsem ji několikrát vyhodila.Ale zase bud přilétla,nebo přilezla,myslela jsem,že je to jiná.Ne stále se ke mě vracela, myslím.že jsem ji vna podzim přinesla s bylinami.Vždy ke mě našla cestu.A to bydlím ve druhém patře,kde je 7 bytů.Dům je osmiposchodový!!!!!A tak ji mám jako mazlíka ve sklenici a krmím ji.
11.10.2018 (15:35)
Dr entomolog:
Můžou člověku vlézt do ucha jako kovařík?
08.10.2018 (20:12)
Lea:
Právě jsem se dočetla, že přírodním predátorem kněžic jsou vosy. To může souhlasit, protože letos u nás - zcela výjimečně - poprvé na podzim nejsou vosy, zato kněžic máme každý den několik. Bydlíme ve 4. patře bytového domu a poblíž máme jak vysoký listnatý keř, tak uměle zasazenou ozdobnou borovici. Snad přímo člověku neškodí, ale je to nepříjemný pocit i pohled, když se vám dostane oknem do bytu.
18.09.2018 (00:17)
Matúš:
Dobrý den. Zajímalo by mě, nikde jsem se k tomu nedopátral, jaký živočich je úhlavním nepřítelem kněžic. Kdo se nimi živí? Děkuji.
25.07.2018 (14:01)
Kuba :
Já studuji hmyz a mám rád kněžice mám navíc jednu jako domácího mazlíčka.
16.02.2018 (04:51)
Zuzana:
Musím reagovat na příspěvek Rayden. V životě jsem nezažila, aby mě ploštice bodla. Chytám do rukou spoustu hmyzu, včetně ploštic, jediné co mě bodlo, byl ten zápach. Mile ráda vám zašlu fotografii, jak se na mě ploštice z vesela prochází. ;) S pozdravem a hezkého dne.
06.01.2018 (23:46)
Kamil:
Kněžice mohou zalétnout či zalézt přes okna apod. do obytných prostor, kde se mohou zdržovat přes pro ně nepříznivé zimní období. Na tento poměrně běžný druh je možné narazit v období léta v okolí polních a lesních cest, na vegetaci a stromech, často i ovocných. Živí se sáním šťáv a tekutin z rostlin, případně mrtvého hmyzu.
31.12.2017 (21:38)
Kája:
Zajímalo by mě. zda je možné na Kněžici narazit i v zimě. Ve svém bytě jsem totiž jednu našla. Byla to kněžize rudonohá, a po chycení do kapesníku zváštně voněla (jako jablečné lízátko).Vůně mě doslova praštila. Ví někdo víc o tomto druhu ?
06.11.2017 (19:39)
Kamil:
Rayden: Pokud je bodnutí ploštice či např. včely aj. bolestivé, pak jste zcela jistě musel mít v životě obrovské štěstí, neboť jste nemohl zažít žádnou jinou fyzickou bolest, což se opravdu poštěstí jen málokomu na světě. Pokud byste např. měl zájem stát se dárcem krve, mohu jen doporučit. Nemocnice hledají stále nové dárce, kteří mohou zachraňovat lidské životy. Přestože bych odběr krve jehlou při tomto zákroku označil o něco citlivějším než bodnutí ploštice, o bolest se dle mého nejedná.
18.10.2017 (01:53)
Rayden:
Každopádně je to bodnuti bolestive a to fest. Nechapu jak se ten hnus muze nekomu libit! Milionkrat radsi pavouky,housenky atd ale kněžice? Fuj porad mi to lita na balkon denne tak pět a vice smrdi to jak bolava noha , mam doma dvou a pul leteho syna , bodnout ho to tak nevim nevim.... A to vim o cem mluvim!
01.04.2017 (17:28)
Kaima:
Má poraněnou nohu, chybí ji půlka první levé
01.04.2017 (17:27)
Kaima:
Já jednu našla v pokoji. Je to ta měnivá
08.10.2013 (23:14)
Kamil:
Díky za váš komentář. Ano, některé ploštice z čeledi klopuškovitých (lat. Miridae, což je mimochodem velmi zajímavá a variabilně proměnlivá čeleď menších druhů) mají onu schopnost odskočení díky zvláštně vyvinutým a prodlouženým zadním končetinám. Určování může být zvláště u některých druhů dosti problematické, ale tam případně postačí připojit poznámku přibližné určení. Pokud byste si s některými druhy nevěděla rady, můžete mi eventuelně fotky poslat na můj email.
08.10.2013 (18:11)
Bara:
Díky za krásné fotky. Začínám taky fotit hmyz, určování druhu je pak fuška :-). Chtěla bych se zeptat, jestli může ploštice skákat. Mám pocit, že některé druhy dokáží poskočit, když se k nim přiblížím prstem. A nebo tak rychle přeletí? :o)
27.09.2013 (22:03)
Kamil:
Děkuji za Váš velice pozitivní komentář. A souhlasím s Vámi. Příroda je velmi kreativní a pro člověka v mnoha ohledech přínosná. Máte pravdu taky v tom, že každý se něčeho bojí. Otázkou zůstává, co se s tím dá dělat. Často totiž obavy nestojí na pevných základech a stávají se pro mnohé kontraproduktivními. Ale je pochopitelné, že nejspíš každý má z nečeho strach a ani já tak toho nejsem výjimkou. :-)
27.09.2013 (13:36)
Zdena:
Jsou to krásná stvoření - a Vaše fotografie opravdu výstižné. Příroda je v tomhle ohledu velmi kreativní, pro toho, kdo to chce vidět. Jsou ovšem lidé, kteří se bojí pavouků, někdo se bojí i lidí.
01.09.2012 (10:05)
Kamil:
Dobrý den, kousnout ne, ale některé druhy ploštic mohou vzácně bodnout, viz článek o zákeřnici. Z dalších druhů pak například štěnice a splešťule blátivá, což je vodní druh, zpravidla se vyskytující v rybnících. Ale jednalo by se o obrovskou náhodu. Bežně se s těmito druhy člověk nesetká a jinak drtivá většina našich druhů ploštic nemůže člověku nijak ublížit. Není proto třeba se jich jakkoli obávat :-)
16.08.2012 (13:04)
Marie:
Dobrý den,prosím,chtěla bych se zeptat,zda může ploštice štípnout či kousnout.Děkuji za odpověď.
06.06.2012 (05:15)
Kamil:
Díky, Anetko. A bez obav, jsou to jen lidské předsudky, co dělají člověka nepřístupným... :-)
25.05.2012 (14:12)
anetka:
vážně pěkné obrázky, ale všechny bych neměla zájem vidět na vlastní oči. ahoj anet