Při vyslovení slova štěnice se nejednomu člověku, který se s ní blíže setkal, nevybaví zrovna ty nejlepší vzpomínky. I přesto, že se štěnicí domácí se člověk dnes už hlavně díky vyšším hygienickým návykům téměř vůbec nesetká a setkat by se ani nechtěl, mnozí zájemci o přírodu a specifické druhy to mají v tomto ohledu přesně naopak. Dnešní povídání s doprovodnými fotografiemi sice nebude o po krvi lačnících štěnicích, které patří do jiné skupiny ploštic, ale o čeledi kněžicovitých (Pentatomidae). Mnohými lidmi nenáviděný či nezajímavý hmyz, přinejmenším tak se totiž jeví různé druhy ploštic na první pohled.
Kněžice trávozelená (Palomena prasina)
Poměrně zajímavým a méně častým druhem je Eysarcoris venustissimus, jehož velikost je např. oproti kněžici trávozelené zhruba poloviční (7 mm)
I když je podřád ploštic (Heteroptera) zastoupen méně druhy než jiné hmyzí řády či podřády, se 40 tisíci celosvětově a přibližně 900 druhy u nás, svou pestrostí i bizarními životními projevy nijak nezaostává za jinými skupinami, jako jsou např. brouci, motýli a další druhy hmyzu.
Některé druhy mění s příchodem chladnějších dnů podzimu svůj vzhled zabarvení; na obrázku Kněžice měnlivá (Carpocoris pudicus)
Kněžice měnlivá (Carpocoris pudicus)
Charakteristickým znakem většiny jedinců je první pár křídel, tvořící polokrovky, a blanitý pár, nacházející se pod nimi. Většina druhů je schopných letu, najdou se ale také druhy nelétavé či zcela bez křídel. Jak už sám název vypovídá, pojmenování, které dostaly, je odvozeno od jejich víceméně plochého těla, což platí pro většinu jedinců, ale vyskytují se mezi nimi i výjimky, které svým vzhledem připomínají např. mravence či jiné živočichy, a tzv. mimikry, jak se tento jev označuje, jim tak často napomáhá v přežití. Typickým projevem mnoha druhů je zápach, který ploštice vypouští ze speciálních pachových žláz zpravidla při obraně před predátory.
Piezodorus lituratus patří ke skvostům naší fauny
Nedospělý jedinec, nymfa, se proměňuje v dospělého jedince, jemuž zatím příliš podobný není, postupně; Piezodorus lituratus
Čeleď kněžicovitých (Pentatomidae) patří k hojně zastoupeným větším druhům, na které u nás můžeme běžně narazit. Mezi hlavní výbavu ploštic patří bodec, což je bodavě-sací ústrojí, jímž ploštice přijímají potravu. V klidové poloze ho ploštice mají složený podélně pod svým tělem, takže běžně není vidět. Většina ploštic se vyskytuje v bylinném patře, kde sají šťávy z různých trav, květů, listů či plodů. Jiné druhy jsou pak známé svým přínosem jako užiteční predátoři různých housenek a dalšího hmyzu, případně se živí jak rostlinnou, tak i živočišnou potravou.
Kněžice trávozelená (Palomena prasina) patří k běžným druhům naší přírody
Zimní kabát kněžice trávozelené (Palomena prasina), oděné do hnědočervené barvy
Zbarvení ploštic je různorodé, a tak se i u nás můžeme setkat takřka se všemi barevnými variacemi. Více však převažují odstíny zelené, hnědé a červené barvy v kombinaci s černou či bílou. Záplavu barev a vzorů pak nabízí především tropické druhy, ale o tom snad někdy příště.
Ploštice si totiž větší obdiv i pozornost zcela jistě zaslouží.
Kněžice zdobená (Eurydema ornata) se na našem území vyskytuje jen velmi sporadicky; jejím běžným výskytem je oblast teplého Středomoří
Některé druhy ploštic rády vyhledávají především různé druhy housenek jako např. kněžice ostrorohá (Picromerus bidens) na obrázku
Komentáře k článku