Vážky, pro některé obyvatele a národy symbol zla, pro jiné symbol krásy a božství. Je zřejmé, že některé legendy, popisující vážky jako například bodavá či zlá stvoření jsou na míle vzdálená realitě i tomu, co o nich dnes už s jistotou můžeme tvrdit, vycházející tak z poznatků mnoha vědců doby dnešní i dávno minulé.
Vážka červená (Crocothemis erythraea)
Řád vážek (Odonata) je starodávnou skupinou hmyzu, jejíž počátek se datuje do doby přibližně před 300 miliony lety nazpět. Za tuto dobu se příliš nezměnily, snad jen co do velikosti. Zatímco některé z fosilních druhů přesahovaly v rozpětí křídel i 70 cm, což je pro hmyzí tvory z pohledu člověka jen obtížně představitelné, velikost současných druhů přesahuje maximálně 10 cm. I přesto se ale tato skupina živočichů z říše hmyzu řadí mezi ty větší, kteří se tak dají bez problémů pozorovat lidským okem. Celosvětový výskyt vážek je odhadován na 7000 druhů, u nás se jich trvale vyskytuje 70.
Vážka rudá (Sympetrum sanguineum)
Šidélko znamenané (Erythromma viridulum)
Vážky jsou predátoři. V přírodě se živí nejčastěji hmyzem, především z řádu dvoukřídlých (Diptera), nepohrdnou ale i jinými hmyzími skupinami. Někdy také dochází k vzájemné predaci, tedy kanibalismu v rámci některých druhů, kdy například větší šídla loví menší šidélka. Ale jsou to i vážky, které mají mnoho nepřátel napříč živočišnou říší. Už při vývoji pod vodou jako larvy jsou jejich nepřáteli různé druhy ryb, zejména kaprovitých, v dospělosti pak pavouci, ptáci a některé druhy obojživelníků, kteří dohromady patří mezi hlavní regulátory vážek. Doslova zabijákem vážek je vlha pestrá, která se však na našem území běžně nevyskytuje ve větších počtech. Tento krásně zbarvený a elegantní pták, patřící ke skvostům ptačí říše, je velice zdatným lovcem, který dokáže už tak hbité vážky sám velmi obratně polapit, ve větší míře pak obzvláště při krmení mláďat. Mimo velké složené oči jsou to právě dva páry blanitých křídel vážek, z nichž každé je napojeno na vlastní soustavu svalových vláken, která vážkám umožňuje pohyb každého křídla zvlášť, nezávisle na ostatních. I proto jsou jejich manévrovací schopnosti na vysoké úrovni.
Pár vážek žíhaných (Sympetrum striolatum)
Častými lovci vážek jsou křižáci; na obrázku vzácnější druh, křižák mramorovaný (Araneus marmoreus), tentokrát pouze s ulovenou mouchou
Protože vážky patří mezi mé oblíbené skupiny z oblasti přírody, každoročně pravidelně navštěvuji vodní toky jižní Moravy, kde často trávím mnoho hodin denně sledováním těchto zajímavých živočichů. I když se zdá, že vážky jsou velmi plaché, u některých druhů tomu tak není, anebo alespoň ne do doby, kdy vážky i návštěvník přírody vzájemně naváží bližší kontakt a takříkajíc si na sebe zvyknou. Několikrát se mi např. stalo, že usedly na mou hlavu, rameno a někdy také přímo na ruku. Slovy se pak taková setkání dají popsat jen velmi těžko. Je to ale jen jedna z věcí, která mě při jejich sledování neustále a víc utvrzuje v tom, že tito živočichové jsou v inteligenci na velmi vysoké úrovni. Vážky jsou pozoruhodnými živočichy, kteří u nás zcela jistě patří k létajícím drahokamům hmyzí říše.
Pár vážek obecných (Sympetrum vulgatum) těsně po rozdělení
Vážka bělořitná (Orthetrum albistylum)
Šídlatka velká (Chalcolestes viridis)
Vážka červená (Crocothemis erythraea)
Šidélko kroužkované (Enallagma cyathigerum)
Vážka rudá na obrázku se od vážky červené odlišuje mimo jiné rozdílným odstínem červeného zbarvení i tvarem zadečku, který je úzký a trubicovitý; vážka červená ho má více široký a zploštělý, s typickou hranou na jeho boku
Vážka rudá (Sympetrum sanguineum)
Nebojácná vážka rudá, sedící na boku mé ruky
Komentáře k článku