Vážná hrozba jmeném palmový olej

V návaznosti na minulý článek pojednávající mimo jiné o monokulturním pěstování plodin, kde jsem měl nutkání zmínit se také o velkém problému dnešní doby, jímž je pěstování palmy olejné, nyní vychází samostatný článek k tomuto velmi ožehavému tématu, které si přímo říká o podrobnější textové zpracování, s ohledem přiblížit široké veřejnosti fakta a úskalí, které používáním palmového oleje vznikají.

                           Foto Shutterstock _84527401                                                      Palmový olej

Palma olejná

Palma olejná (Elaeis guineensis), z níž se získává palmový a palmojádrový olej je v posledních letech pěstována stále více. K častému vysazování dochází zejména v níže položených pásmech tropických oblastí jako jsou například oblasti Asie (Indonésie), kde porosty palmy olejné tvoří většinu světové produkce. Jak už jsme si řekli v minulém článku, monokulturní pěstování ve velké míře je vážnou hrozbou pro ekosystémy, neboť obrovské jednolité plochy, které jsou osázeny jedním druhem rostliny, neskýtají žádnou podporu pro variabilní projevy přírody, tudíž se na takových místech nenachází téměř žádný život, anebo podporuje jen život určitých a nepříliš prospěšných druhů. O to horší v případě palmy olejné je však to, že k jejímu pěstování nedochází na polích, ale v oblastech původního deštného lesa, který je původním domovem tisíců druhů nejrůznějších živočichů a rostlin, které jsou na sobě vzájemně závislé. I když jsou v případě újmy v souvislosti s kácením deštných lesů zmiňovány spíš větší druhy zvířat jako například orangutan nebo slon, ve skutečnosti se jedná o celý zástup savců, často endemických, kteří se nevyskytují nikde jinde než na takto postižených místech. Vyhráno však nemají ani zástupci z řad ptactva, přestože se to nezasvěcenému člověku na první pohled nemusí zdát. I když dospělý pták může uletět, stromy s jejich hnízdy jsou pokáceny a podrost vypálen, takže s každým druhem, který zahyne, automaticky zahyne mnoho dalších, což má následek dalšího snižování stavu. To stejné se dá říct také o hmyzu a rostlinách nižšího patra, neboť zaniknou-li tyto, pak často zanikají i jiné druhy živočichů, které se živí jen určitým druhem hmyzu nebo rostliny, který se jinde nevyskytuje, anebo ne v takové míře, aby uspokojil potřebu dalších druhů, kterým se podaří uniknout. Většina živočichů však zahyne ať už při pádu stromů či následném vypálení lesa vlivem ohně, anebo v důsledku absence potravy a útočiště, které lesní ekosystém skýtal. Jedním slovem by se to dalo shrnout jako katastrofa, kde takové místo připomíná měsíční krajinu. A tak zelený koberec palem, který za několik let zcela pokryje tuto zničenou plochu země, je jen zdánlivou zelenou, která má k zelené přírodě propastně daleko.

                           Foto Shutterstock_56040751      Palmová plantáž a detail stromu s plody, ze kterých se olej získává

Zakopaný pes

To, že se z prodeje oleje palmy olejné pro mnohé podnikavce stal byznys č. 1, musí být i nezúčastněnému přihlížejícímu více než zřejmé. Pouze produkce indonéského byznysu palmového oleje by do roku 2020 oproti uplynulé dekádě měla dosáhnout až dvojnásobku, tedy z 20 milionů tun na 40 milionů tun v roce 2020. Tato čísla jsou opravdu alarmující a dá se předpokládat, že lesů Bornea, ale nejen této Indonéské oblasti, bude i nadále velmi dramatickým způsobem ubývat. Není divu. Produkce nejlevnějšího rostlinného oleje, který se stal velmi žádaným artiklem nejen v potravinářském průmyslu, se rok od roku zvyšuje. K výsadbě palem a kácení mnoha tisíců hektarů deštných lesů dochází například i na Sumatře, v Thajsku, ale i dále od Indonésie v Jižní Americe a nyní i v Africe.

V poslední době se z řad úst odborníků i laiků také stále zřetelněji ozývají hlasy a otázky ohledně toho, zda konzumace palmového oleje vede k udržitelnému zdraví člověka, avšak při množství škodlivých látek obsažených v potravinách, které dnešní člověk v podobě přemíry cukrů a tuků konzumuje, nepočítaje další chemické látky ve formě barviv a stabilizátorů, se nedá než minimálně konstatovat to, že další příjem nasycených mastných kyselin z tohoto typu oleje pro zdraví člověka není vhodný. A přestože to stejné můžeme tvrdit i o jiných druzích potravin, které by jistě byl ten nejmenší problém očernit, jedno se palmovému oleji upřít nedá. Ať už je člověk vegetarián nebo masožravec, s konzumací palmového oleje totiž jednoduše řečeno takový člověk konzumuje i maso a krev divokých zvířat, která musela ustoupit člověku, zahynula jen proto, aby firmy, které cpou palmový olej do potravin a kosmetiky, si ulehčili technologický postup a ušetřili pár nepotřebných korun díky této levnější variantě. Je proto opravdu velmi znepokojivé a zároveň smutné, že často právě velké firmy, které se zabývají produkcí různého zboží, se vůbec nezajímají o to, co se děje v jiných zemích, případně problém přehlíží stylem po mně potopa, a běžnému člověku, který mnohdy třeba ani nemusí mít tušení, o jak závažný problém se zde jedná, cpou produkty, které by tito lidé s jistými znalostmi za normálních okolností ihned odmítli. Naštěstí se to však netýká všech firem, a ty, které jsou rozumnější a zdrženlivější ve svém chování, se palmovému oleji vyhýbají a staví svou firemní značku za ochotou pomoci a vymezení se těmto neblahým praktikám. To je pochopitelně velmi moudré, neboť i mezi běžnými konzumenty potravin je již mnoho těch, kteří následují tyto firmy a raději si koupí produkt s jiným obsahem látek, než aby vědomě podporovali velké odlesňování dokonalých ekosystémů této planety a zbytečné zabíjení divokých zvířat a rostlin, které hynou zcela zbytečně vlivem naprosto nesmyslné a zcela absurdní produkce jednoho druhu rostliny. To je však pouze jedna strana mince produkce směrem k spotřebiteli. Tou druhou je bohužel vážný fakt, že sami státníci drancování těchto přírodně cenných lokalit podporují tím, že prodávají vlastní zemi do rukou ne zřídkakdy čínských společností, anebo vyhlašují zakázky ohledně těžby dřeva či jiných surovin v těchto cenných oblastech. Zde se proto nabízí onen příměr, podřezávat si pod sebou větev, což se v tomto případě vzhledem k možným hrozbám bohužel děje na mnoha místech světa současně.

                                    Foto Shutterstock_278404172     Tato odlesněná plocha je jen malým zlomkem postižené krajiny

Vážné hrozby

Dle některých vypracovaných studií z řad expertů na danou problematiku dochází v posledních letech k celé řadě událostí, které negativně ovlivňují klima. Není to jen oteplování planety, které nejen s produkcí nových technologií a vlivem kácením deštných lesů vzrůstá. Jsou to i záplavy, které jsou s odlesňováním spojeny víc než se na první pohled zdá. Když na některých odlesněných místech vlivem dešťů dochází k promočení půdy, může to mít za následek sesuvy půdy vlivem špatné soudržnosti částic. Půda sama totiž bez travního (nižšího patra) a vyššího patra (stromy) není schopna díky absenci vzájemného pletence kořenového systému efektivně zadržovat vodu. Dojde-li proto k nasáknutí nezpevněné půdy, tato často ve svazích není schopna velké objemy až mnoha tisíců litrů srážkové vody udržet. Díky sklonu terénu a vlivem váhy nasáklé hlíny se tato uvolní a dojde k sesuvu. Souvislé porosty trav, keřů a stromů proto příznivě ovlivňují soudržnost půd v extrémních podmínkách. Další podstatnou funkcí deštného lesa rozvedenou ještě o trochu dál je udržení oné vody po nějaký čas, aby nedošlo k dalšímu odpařování. Když se z nebe spustí silný liják, nejenže vegetace těchto velkých ekosystémů díky nasákavosti zabraňuje rychlému stečení vody do nižších oblastí a řek, kde obvykle dochází k lokálním záplavám, ale také samotné stromy a další porosty vlivem již zmíněné nasákavosti kořenů, ale i díky olistění a vlivem stínů zabraňují oteplování povrchu půdy ze slunečního záření, a tím proto zabraňují opětovnému rychlému odpaření vody směrem nahoru. Jsou tedy z dlouhodobého hlediska schopné nejen vodu zachytit, ale i udržet. Bude-li proto na světě docházet k dalšímu odlesňování takto velkých oblastí, jakými deštné lesy jsou, bude jako následek tohoto jednání muset opětovně docházet i k větším lokálním záplavám nejen v odlesněných, vzdálených oblastech, ale i na jiných kontinentech, kam se budou hnát silné bouřky s obrovským množstvím vody, která prostě někde rychle spadne dolů, ale stejně tak rychle se vypaří a s přesunuvší frontou někde jinde opět udeří. Tímto jevem proto může docházet k záplavám i tam, kde to lidé neočekávají, a problém bude narůstat tím více, jak člověk bude do světově důležitých ekosystému zasahovat tímto velmi nešetrným způsobem, které má za následek nejen zvířecí, ale i lidské neštěstí.

                                    Foto Shutterstock_350149532                           Zdevastovaná krajina má mnoho podob

Co můžeme udělat

Možná si často říkáte a ptáte se sami sebe, jak jako jednotlivec můžete ovlivnit dění ať již ve světě či u nás, když jste jen jeden člověk, se všemi svými problémy a starostmi, povinnostmi, když přece vlády jiných zemí by si měly řešit svoje problémy a my zas ty naše. Pravda je však taková, že v dnešní informační době a se znalostmi, které jsou pro celý svět dostupné v mnoha formách, se člověk již nemůže chovat tak, jakoby se ho mnohé z vážných problémů, které se dějí jinde, vůbec netýkaly. Člověk jako jednotlivec právě dnes může ovlivnit mnohem víc, než si sám myslí. Svět je totiž složen pouze z řad jednotlivců a pravidla hry se řídí tím, co si právě každý z nich myslí a dle čeho se řídí jako určitý celek. A to je to podstatné, malý krok mnoha lidí, k velkým změnám celku. Proto i na ty z vás, kteří jste možná těmto problémům doposud nepřičítali takovou váhu, apeluji s prosbou, abyste se více zajímali o složení jednotlivých potravin, potažmo i kosmetiky, a mnoho ze zbytečností, které zatěžují nejen planetu, ale i organismus člověka, jste zkrátka a dobře vyřadili ze svého každodenního života. Přispějete tak zcela jistě k tomu, že tento velmi neblahý trend "moderní" doby se časem změní a že i pro další generace lidí zůstanou "živá" zvířata nejen na pasivních fotografiích, tedy zcela bez užitku, ale zachovají se i ta skutečně živá, čile se pohybující kdesi v hlubokých lesích, za prazvláštních zvuků a projevů přírody, která na planetu Zemi odjakživa patří.

To, jakým směrem se svět bude ubírat, jestli zůstanou deštné lesy, jestli zůstanou zdraví i lidé a příroda kolem nás, tedy závisí na každém z nás. Můžeme to ovlivnit nejen vhodnou volbou potravin a kosmetiky, které jsme možná až do dnešních dnů byli zvyklí používat bez ohledu na jejich složení. Můžeme to ovlivnit i celou řadou dalších malých změn, které povedou nejen k tomu, abychom se nejen my sami cítili lépe a zdravěji, ale hlavně k tomu, aby se zdravěji cítil i celý svět.

                                    Foto Shutterstock_353474711              Vykácené plochy s vysazenými plodinami palmy olejné

                                                            pokrývají rozsáhlá území mnoha tisíců hektarů původního deštného lesa

 

____________________________________________________________________________________________________________________________________

V souvislosti s posledním článkem, týkajícím se problematiky palmového oleje, níže předkládám odkaz na dokumentární film zobrazující aktuální dění a rizika s tím spojené:
Zelená poušť

Facebook Twitter Linkuj Google Digg Delicious

Komentáře k článku

Zbývá  500  znaků
08.01.2016 (21:05)
Kamil:
Ahoj Michale, díky za zastavení a komentář zvlášť. Souhlasím s vážností situace a chápu pesimismus mnohých lidí, nejsi sám... Řekněme to tedy na rovinu: Problémem jsou politici a zbohatlíci (firmy), kteří si vzájemně potřásají rukama v příslibech obchodu, tedy často byznys a korupce v jednom. Ostatně jde opravdu o nemalé peníze. I přesto se ale domnívám, že hlavní vůle by měla přijít ze strany politiků, prezidenta... Je třeba ustanovit legislativu a tvrdě trestat všechny přestupky.
08.01.2016 (20:11)
Michal Mašík:
Ahoj Kamile, dobře napsáno! Ten problém začal již před mnoha lety a i když bych si moc přál aby se to co se děje přestalo tak jsem tak trochu pesimista. Je to obrovskej bussines. A co si budeme povídat o lidské rase. Bylo a je takových problémů mnoho. Jen se povídá ale nic víc se dál neděje. Svět ví, že to je špatně ale peníze jsou mnohem důležitější pro lidi. Člověk jinej nebude. Pár firem již surovinu nahradilo. A je škoda, že právě ty největší firmy (značky) to nenahrazují.
08.01.2016 (19:16)
Kamil:
Ahoj Michale, díky za hodnocení. Jistě se dá očekávat, že nějaké procento lidí se nad tím nepozastaví, ale dle fb bych asi procentuální hodnocení nechal stranou. Přece jen spousta lidí fb vůbec nevyužívá a ani já nejsem (a dlouhé roky jsem nebyl) častým návštěvníkem a uživatelem. Webové informace jsou proto pro mě primární záležitostí a věřím, že spousta lidí se nad problematikou pozastaví a změní svoje návyky. Kampaň je rozjetá na více stranách, proto v lepší zítřky věřím.
08.01.2016 (19:09)
Kamil:
Také zdravím, máte pravdu, vlastně ani nevím, proč jsem tam tu informaci nedal, i když jsem ji v hlavě měl a přemýšel o tom, že ji tam dám. Asi jsem to v tu chvíli bral tak, že k otázce běžného spotřebitele bude aktuálnější omezit konzumaci potravin, kde se také jedná o velké procento i vzhledem k restauracím, které olej používají na smažení apod... K velkým firmám směřoval zvlášť kritický komentář, který měl na mysli všechny firmy, které mají co dočinění s olejem. Také děkuji a s pozdravem
05.01.2016 (14:03)
Karlos:
Zdravím a chválím užitečný článek, jen bych doporučil doplnit velice často opomíjenou informaci že velké procento vyprodukovaného palmového o. se dává do biopaliv jak pro lokální spotřebu tak na vývoz do jiných států. Když už o tomto vážném problému hovoříme, je třeba na něj nahlížet komplexně a nemyslet si že lze problém vyřešit pouze omezením konzumace potravin s PO. Děkuji a přeji mnoho úspěchů v šířené osvěty.
03.01.2016 (17:55)
Michal :
Ahoj Kamile, pěkně shrnuto. Bohužel dle reakcí k odkazu na článek na tvém fb, to bude tak jak jsem Ti psal. 90 % lidí se nad tím vůbec nepozastaví, prostě jich se to přece netýká, jo kdyby šlo o chlast, buřty nebo Gambrinus ligu, to hned zbystří... Budu doufat v lepší zítřky.