Polyfágní druhy ploštic

Kněžice měnlivá (Carpocoris pudicus)

Stejně jako u jiných živočichů, tak i u ploštic se setkáváme s odlišně zaměřenými jedinci, kteří se živí různorodou potravou. Zatímco někteří z nich jsou vyhraněnými lovci ostatních živočišných druhů, jiní dokážou kombinovat jak rostlinou, tak i živočišnou potravu zároveň. Tam, kde někteří z živočichů jsou úzce specializovaní na jeden druh rostliny či živočicha, kterým se živí a bez kterého by sami nemohli přežít, jiní ve svém jídelníčku nejsou příliš vybíraví a živí se nejrůznějšími druhy rostlin. A právě takové živočichy, zaměřené na různorodou, avšak pouze rostlinnou potravu, označujeme jako polyfágní. Tito živočichové, kteří nejsou specializování pouze na jeden rostlinný druh, to v mnoha ohledech mají mnohem snazší, neboť potravu dokážou přijímat z celé řady rostlin a jejich částí, díky čemuž v podstatě nikdy netrpí nouzí o tolik důležité živiny, což jim zároveň dává větší šanci na přežití.

I přesto, že jednotlivé druhy ploštic z čeledi kněžicovitých (Pentatomidae) můžeme často opakovaně pozorovat na stejných druzích rostlin, díky čemuž se někdy můžeme domnívat, že se živí právě tím jedním rostlinným druhem, není tomu tak. U malých živočichů je totiž běžné, že jejich skrytý život, a to právě vzhledem k jejich velikosti a zbarvení, nám neumožňuje pozorovat veškeré procesy, ke kterým v živočišné říši dochází. U létajících druhů, které se pohybují v korunách stromů nebo v husté vegetaci, případně v dřevní hmotě a na dalších skrytých místech, je pak pozorování jednotlivých procesů o to horší.

Nevšední nález

I když v přírodě, kterou navštěvuji od dětství, pozoruji různé situace, kde k nim spontánně dochází, neustále zjišťuji, jak často mě příroda, a především samotní živočichové, kteří jsou její neoddělitelnou součástí, dokážou překvapit. Když jsem se z jara tohoto roku vydal na návštěvu jednoho z mých oblíbených míst, zaujaly mě tam rostliny durmanu, které se jako suché pozůstatky z minulého roku stále tyčily k nebi u okraje písčité cesty. Pohyb ploštice, který mě na rostlině takříkajíc chytil za oko, mě donutil přiblížit se o několik kroků k rostlině. Poté, co jsem se podíval pozorněji, naskytl se mi zcela nevšední pohled, s jakým jsem se zatím nesetkal. Na durmanu hodovaly hned tři druhy ploštic z čeledi kněžicovitých, a to kněžice rohatá, kněžice měnlivá a kněžice chlupatá, které se na rostlině různě pohybovaly a v případě vyrušení odlétaly do okolní vegetace, aby se po chvíli zase vrátily na stejné místo.

Ploštice hýří všemi barvami, ale také způsob jejich života je často velmi zajímavý; na obrázku kněžice měnlivá (Carpocoris pudicus)

Potrava

Čeleď kněžicovitých tvoří velmi zajímavou skupinu hmyzu, ve které se můžeme setkat hned se všemi typy ploštic. Najdeme zde druhy dravé, najdeme zde druhy, které se živí rostlinnou potravou, ale najdeme zde i ty, které kombinují obě zmíněné v různém poměru. Velkou část čeledi ale tvoří právě polyfágní druhy, kde většina těchto druhů ploštic dokáže hodovat na celé řadě rostlinných druhů. I proto některé z nich často můžeme pozorovat v různé početnosti po většinu roku například na divizně, řebříčku, bodláku, pcháči, lebedě, pampelišce, lípě, bříze a dalších, přičemž výčet rostlinných druhů ani zdaleka není kompletní. Ploštice se na rostlinách neživí pouze sáním z listů, ale také z lodyh, stvolů, květů, plodů, a často také semen. Jejich apetit je tak vskutku široký.

I přesto, že některé časopisy zaměřené na pěstování užitkových rostlin a jiná periodika se v článcích o některých plošticích zmíněné čeledi zmiňují jako o škůdcích, není tomu tak. Je sice možné, že ploštice se tu a tam mohou vyskytnout i na užitkových druzích rostlin, k jejich přemnožení v našich podmínkách však prakticky nedochází, a pokud se pár druhů tu a tam vyskytne v zahradě, kde nasají trochu šťávy z toho či onoho druhu rostliny, o škodách v žádném případě nemůže být řeč. Jejich živné rostliny totiž spadají spíš do kategorie trav, bylin a některých stromů, viz příklady rostlin uvedené výše.

Čeleď kněžicovitých je vskutku zajímavou skupinou ploštic, ve které se nachází všechny potravní typy živočichů. Některé z nich například aktivně vyhledávají různorodé druhy housenek, a zejména při jejich přemnožení nárazově vzrůstá také početnost ploštic na takto postižených místech, aby regulovaly housenčí přemnožení. Ale o tom zase někdy příště v některém z dalších článků o živočiších naší přírody.

Kněžice chlupatá Dolycoris baccarum (vpravo nahoře) se kromě zajímavého a celkem stálého zbarvení vyznačuje zejména drobnými chloupky po celém těle, odkud také vzniklo její pojmenování

V semenatých částech durmanu bylo možné nalézt hned několik druhů ploštic pohromadě, jak hodovaly na zbytcích rostlin z minulého roku

 Samec kněžice rohaté (Carpocoris fuscispinus) se snaží o spáření se samicí; kněžice rohatá je celkově robustnější, s tmavými ostrými hroty po stranách štítu (černá obdélníková skrvna uprostřed je atypická anomálie, která se u ploštic vyskytuje spíš jen výjimečně)

Samice se před samcem schovala uvnitř rostliny; spodní pohled na zadeček samice naznačuje téměř pravidelný kruhovitý tvar zadečku, který je pro tento zavalitější druh ploštice tolik typický

Atypické zabarvení zde bylo možné pozorovat hned u několika druhů

Životem se to na místě přímo hemžilo, i proto bylo na rostlinách možné pozorovat až několik desítek ploštic