Želva nádherná, zavlečený druh v naší přírodě

Když se neočekávané stane skutečností

Obloha se mezitím protrhávala stále víc a já si pomyslel, že po delší fotografické absenci, i přesto, že chuť něco vyfotit byla velká, se nebudu hnát za žádným extra focením, ale pobyt v přírodě Česka, jehož jaro i léto jsem zde minulý rok neprožil, si pouze užiju pozorováním různých rostlin i živočichů, a že bych byl alespoň rád za nějaké to setkání se zajímavými druhy, které jsem už dlouho neviděl. Když mi nad hlavou postupně přeletěla žluna šedá, o něco později pak čáp černý a volavka bílá, byl jsem nadšený a říkal si, že po těch několika hodinách strávených v přírodě už jsem viděl spoustu zajímavých zvířat i rostlin. Ani ve snu by mě však nenapadlo, že živočich, kterého potkám, pochází z úplně jiné kategorie zvířat, na které v našich končinách nejsme zvyklí. Kolem 14. hodiny, po příjezdu na lokalitu k řece Kyjovce, kde jsem již dlouhou dobu nebyl, jsem se v lese posadil na padlý kmen stromu a s rozbalenou svačinou v tichosti pozoroval kruhy na vodě i ptáky, kteří občas přeletěli nad vodní hladinou. Po jídle jsem v rychlosti sbalil veškeré věci a vydal se dál podél toku k obhlídce dalších míst. Po ujití několika metrů jsem pohledem shlédl na vodní hladinu a jen těžko jsem věřil tomu, co jsem v tu chvíli spatřil. Řečeno s trochou nadsázky, brada mi spadla až k hrudníku. Na naplaveném kmeni uprostřed říčky totiž seděla obrovská, přibližně 30 cm velká želva. Nejprve jsem si myslel, že by to snad mohla být nějaká dětská hračka uvízlá na kmeni, ale vypadala až příliš živě na domnělý kus plastu. Pomalu jsem sundal batoh, vyměnil stovkový objektiv za čtyřstovku a rychle udělal několik snímků z ruky. Pak jsem aparát nacvakl na stativ a s posunutím se o několik kroků blíž opět udělal několik fotek. Když jsem se potřetí opatrně přibližoval, abych udělal ještě detailnější záběry z výhodnější pozice, želva seskočila do vody jako když hodí kámen, načež natrvalo zmizela pod vodní hladinou. Až tento okamžik mě definitivně přesvědčil, že se jednalo o skutečného a živého tvora.

Želva nádherná (Trachemys scripta), jak se zdá, se díky uvolňování některých chovatelů, trvale zabydluje na některých místech naší přírody

Zavlečené druhy

Želvy nádherné jsem neviděl poprvé. Už dříve před lety jsem se s nimi setkal u kamaráda ze školních lavic, který je choval doma. Oblasti jižní Moravy také kdysi obýval dnes už pravděpodobně vyhynulý druh želvy, želva bahenní, který jsem bohužel neměl možnost spatřit, ale těžko by mě napadlo, že kdy v přírodě potkám želvu, pro kterou je přirozenou oblastí výskytu Amerika. V tomto případě tedy bohužel více překvapení než potěšení. Bohužel z důvodu nezodpovědných chovatelů, kteří z různých příčin nejsou schopni dál se o chované zvíře starat, načež se jednoduše rozhodnou takovému zvířeti darovat život na svobodě, což je bohužel ta nejhorší možná varianta ze všech daných možností, které se nabízí. Ideálním řešením by v tomto případě byl prodej či darování takového zvířete jinému chovateli, případně zoologické zahradě či podobným institucím, kde by nehrozila možnost, že se zvíře dostane do volné přírody.

Rizika i problémy spojené s volným výskytem zavlečených druhů nejsou malé. Z mnoha míst různých částí světa jsou evidovány stovky případů rozmnožení nepůvodních druhů živočichů, jejichž rozšíření mělo neblahé následky na místní faunu či flóru, často s nevyčíslitelnými ztrátami ve spojitosti s napadením či větším, anebo dokonce úplným vymizením některých domácích druhů. Stejně tak i u nás evidujeme mnoho nepůvodních druhů, které se již vymkly lidské kontrole a nadále způsobují nemalé škody. Z nepůvodních živočichů je to např. mýval severní, psík mývalovitý, rak pruhovaný, plzák španělský; z rostlin bolševník velkolepý, křídlatka japonská, andělika lékařská, topinambur hlíznatý a mnoho dalších. 

Směřování druhu

Želví potravu tvoří především hmyz, ryby, plži a některé druhy rostlin. Větším problémem se může jevit především likvidace vajec některých druhů našich chráněných vodních ptáků. Želva nádherná, jejíž nálezy jsou hlášeny z několika míst Česka, zatím sice není masově rozšířena, to se však může už brzy změnit. Z opakovaných nálezů tohoto druhu z některých míst je zřejmé, že se dokáže stabilně udržet i přes období tuhé zimy, a pravděpodobně také rozmnožovat na místech, kde se nachází více jedinců obou pohlaví. I když se zatím nejedná o výskyt většího množství kusů, situace se může během několika let rychle změnit a želvy mohou ohrožovat či vytlačovat některé z našich trvale zde žijících druhů. Rybáři by proto náhodně ulovené želvy neměli vracet zpět do volné přírody, ale takový nález nahlásit na některou ze záchranných stanic, případně kontaktovat některou ze zoologických zahrad.

Podpora našich druhů, případně reintrodukce, tedy znovu vysazení dříve vyhynulých nebo populačně značně oslabených druhů živočichů, kteří původně obývali zdejší oblasti ve větších počtech, by měla zůstat prvořadým zájmem oblasti ochrany přírody Česka. Jen tak uchováme naše raky, ptáky, rostliny a další významné druhy živočichů a rostlin, jejichž tendence je obzvláště v některých případech strmě klesající, a kde proto v budoucnu hrozí reálné riziko jejich vyhynutí, což by jistě byla obrovská škoda.

Aktualizace

Lokalitu jsem od prvního záznamu opětovně několikrát navštívil a odpočívající želvu spatřil vždy na stejném naplaveném kmeni. Tentokrát však želva při jakémkoli zašramocení, anebo zpozorování siluety už z dálky pokaždé rychle seskočila do vody, kde trvale zmizela pod tmavou hladinou. Pokud by se snad v okolí objevily nové přírustky, i když to neočekávám (ledaže by nějaký dobrodruh vypustil do volné přírody celou želví rodinku), budu o dalších nálezech informovat. Přesto však raději budu doufat, že už to nebude nutné a lidé budou využívat spíš jiných možností, než vypouštět na svobodu zvířata, která do naší přírody rozhodně nepatří.