Želva nádherná, zavlečený druh v naší přírodě

Po vydatných deštích, které se v poslední době přehnaly přes naše území, a po předpovědi počasí, která zněla příslibem slunečnějších dnů, jsem si po delší době udělal čas na návštěvu přírody. Když jsem se kolem 5. hodiny ráno po zazvonění budíku probudil a nahlédl z okna, šedé dešťové mraky mě nejprve odradily, a tak jsem si říkal, že nebudu nikam spěchat. Byl jsem však toho rána takříkajíc jako na jehlách a netrpělivě stále kontroloval předpověď počasí sobotního dne. Když se po deváté ukázaly střípky modré oblohy a slunce vykouklo z šedého příkrovu s jasným příslibem lepšího dne, ihned jsem vyrazil na obhlídku několika lokalit Hodonínska.

Když se neočekávané stane skutečností

Obloha se mezitím protrhávala stále víc a já si pomyslel, že po delší fotografické absenci, i přesto, že chuť něco vyfotit byla velká, se nebudu hnát za žádným extra focením, ale pobyt v přírodě Česka, jehož jaro i léto jsem zde minulý rok neprožil, si pouze užiju pozorováním různých rostlin i živočichů, a že bych byl alespoň rád za nějaké to setkání se zajímavými druhy, které jsem už dlouho neviděl. Když mi nad hlavou postupně přeletěla žluna šedá, o něco později pak čáp černý a volavka bílá, byl jsem nadšený a říkal si, že po těch několika hodinách strávených v přírodě už jsem viděl spoustu zajímavých zvířat i rostlin. Ani ve snu by mě však nenapadlo, že živočich, kterého potkám, pochází z úplně jiné kategorie zvířat, na které v našich končinách nejsme zvyklí. Kolem 14. hodiny, po příjezdu na lokalitu k řece Kyjovce, kde jsem již dlouhou dobu nebyl, jsem se v lese posadil na padlý kmen stromu a s rozbalenou svačinou v tichosti pozoroval kruhy na vodě i ptáky, kteří občas přeletěli nad vodní hladinou. Po jídle jsem v rychlosti sbalil veškeré věci a vydal se dál podél toku k obhlídce dalších míst. Po ujití několika metrů jsem pohledem shlédl na vodní hladinu a jen těžko jsem věřil tomu, co jsem v tu chvíli spatřil. Řečeno s trochou nadsázky, brada mi spadla až k hrudníku. Na naplaveném kmeni uprostřed říčky totiž seděla obrovská, přibližně 30 cm velká želva. Nejprve jsem si myslel, že by to snad mohla být nějaká dětská hračka uvízlá na kmeni, ale vypadala až příliš živě na domnělý kus plastu. Pomalu jsem sundal batoh, vyměnil stovkový objektiv za čtyřstovku a rychle udělal několik snímků z ruky. Pak jsem aparát nacvakl na stativ a s posunutím se o několik kroků blíž opět udělal několik fotek. Když jsem se potřetí opatrně přibližoval, abych udělal ještě detailnější záběry z výhodnější pozice, želva seskočila do vody jako když hodí kámen, načež natrvalo zmizela pod vodní hladinou. Až tento okamžik mě definitivně přesvědčil, že se jednalo o skutečného a živého tvora.

Želva nádherná (Trachemys scripta), jak se zdá, se díky uvolňování některých chovatelů, trvale zabydluje na některých místech naší přírody

Zavlečené druhy

Želvy nádherné jsem neviděl poprvé. Už dříve před lety jsem se s nimi setkal u kamaráda ze školních lavic, který je choval doma. Oblasti jižní Moravy také kdysi obýval dnes už pravděpodobně vyhynulý druh želvy, želva bahenní, který jsem bohužel neměl možnost spatřit, ale těžko by mě napadlo, že kdy v přírodě potkám želvu, pro kterou je přirozenou oblastí výskytu Amerika. V tomto případě tedy bohužel více překvapení než potěšení. Bohužel z důvodu nezodpovědných chovatelů, kteří z různých příčin nejsou schopni dál se o chované zvíře starat, načež se jednoduše rozhodnou takovému zvířeti darovat život na svobodě, což je bohužel ta nejhorší možná varianta ze všech daných možností, které se nabízí. Ideálním řešením by v tomto případě byl prodej či darování takového zvířete jinému chovateli, případně zoologické zahradě či podobným institucím, kde by nehrozila možnost, že se zvíře dostane do volné přírody.

Rizika i problémy spojené s volným výskytem zavlečených druhů nejsou malé. Z mnoha míst různých částí světa jsou evidovány stovky případů rozmnožení nepůvodních druhů živočichů, jejichž rozšíření mělo neblahé následky na místní faunu či flóru, často s nevyčíslitelnými ztrátami ve spojitosti s napadením či větším, anebo dokonce úplným vymizením některých domácích druhů. Stejně tak i u nás evidujeme mnoho nepůvodních druhů, které se již vymkly lidské kontrole a nadále způsobují nemalé škody. Z nepůvodních živočichů je to např. mýval severní, psík mývalovitý, rak pruhovaný, plzák španělský; z rostlin bolševník velkolepý, křídlatka japonská, andělika lékařská, topinambur hlíznatý a mnoho dalších. 

Směřování druhu

Želví potravu tvoří především hmyz, ryby, plži a některé druhy rostlin. Větším problémem se může jevit především likvidace vajec některých druhů našich chráněných vodních ptáků. Želva nádherná, jejíž nálezy jsou hlášeny z několika míst Česka, zatím sice není masově rozšířena, to se však může už brzy změnit. Z opakovaných nálezů tohoto druhu z některých míst je zřejmé, že se dokáže stabilně udržet i přes období tuhé zimy, a pravděpodobně také rozmnožovat na místech, kde se nachází více jedinců obou pohlaví. I když se zatím nejedná o výskyt většího množství kusů, situace se může během několika let rychle změnit a želvy mohou ohrožovat či vytlačovat některé z našich trvale zde žijících druhů. Rybáři by proto náhodně ulovené želvy neměli vracet zpět do volné přírody, ale takový nález nahlásit na některou ze záchranných stanic, případně kontaktovat některou ze zoologických zahrad.

Podpora našich druhů, případně reintrodukce, tedy znovu vysazení dříve vyhynulých nebo populačně značně oslabených druhů živočichů, kteří původně obývali zdejší oblasti ve větších počtech, by měla zůstat prvořadým zájmem oblasti ochrany přírody Česka. Jen tak uchováme naše raky, ptáky, rostliny a další významné druhy živočichů a rostlin, jejichž tendence je obzvláště v některých případech strmě klesající, a kde proto v budoucnu hrozí reálné riziko jejich vyhynutí, což by jistě byla obrovská škoda.

 

Aktualizace

Lokalitu jsem od prvního záznamu opětovně několikrát navštívil a odpočívající želvu spatřil vždy na stejném naplaveném kmeni. Tentokrát však želva při jakémkoli zašramocení, anebo zpozorování siluety už z dálky pokaždé rychle seskočila do vody, kde trvale zmizela pod tmavou hladinou. Pokud by se snad v okolí objevily nové přírustky, i když to neočekávám (ledaže by nějaký dobrodruh vypustil do volné přírody celou želví rodinku), budu o dalších nálezech informovat. Přesto však raději budu doufat, že už to nebude nutné a lidé budou využívat spíš jiných možností, než vypouštět na svobodu zvířata, která do naší přírody rozhodně nepatří.

Facebook Twitter Linkuj Google Digg Delicious

Komentáře k článku

Zbývá  500  znaků
19.07.2016 (16:28)
Tonce:
Topinambury jsou pro mě nepostradatelný zázrak přírody obsahuje– železo, křemík, zinek, hořčík, draslík, fosfor a vápník, vitaminy skupiny B a C, pektinové látky, vlákninu, organické kyseliny a aminokyseliny...Topinambur reguluje krevní tlak a trávicí systém, chrání játra a ledviny. Pomáhá také zvyšovat odolnost organismu při infekcích. Působí antistresově, dodává organismu energii, detoxikuje..( http://www.rehabilitace.info/vyziva-a-jidlo/topinambur-a-zdravi/ ) Pro Maski www.vubhb.cz/
01.05.2016 (08:42)
Kamil:
Brambory se taky nemusí loupat, :-) mají spoustu vitamínů a lze je pěstovat dokonce i v kamenité, málo živné půdě. Jsou rovněž velmi levné, pokud člověk ví, kde a kdy je koupit. Jíst však pouze jeden druh potraviny bych přesto nedoporučoval, dobré je konzumovat i rýži, těstoviny aj., neboť vyvážená a střídmá strava je pro každého jedince nezbytně důležitá vzhledem ku zdraví. A co se týče topinamburu, ten invazivní rostlinou zcela jistě je, stačí se projít v přírodě.
25.04.2016 (02:52)
Maski:
Pánové,topinambur je naprosto bombastická rostlina...bohužel v Čr zatím nepříliš známá.Roste sama a kdekoliv.Dá se jíst pečená,vařená,syrová,strouhaná do salátů..Vhodná pro diabetiky,pro normální lidi i pro lesní zvěř.Nemusí se loupat a odolá mrazu do minus 30ti.Na Slovensku je dokonce zakázáno ji pěstovat,že je to prý invazivní rostlina...zřejmě si toto prosadila bramborářská lobby,aby nepřišla o kšefty .Proč by lidé měli jíst levný topinambur...Musejí přece kupovat drahé brambory,a o to jde.
15.02.2016 (17:13)
Kamil:
Souhlasím s tím, že příroda si nakonec se vším poradí, ale je to zároveň proto, že člověk jí nedává příliš možností na výběr. A to je rozdíl. Čili jestliže je člověk krmen ze Země a potravy, kterou dává, každý den, aby mohl přežít, určitě by neměl kácet deštné lesy, plýtvat surovinami, zatěžovat planetu a hubit živočichy, kteří se po velmi dlouhou dobu vyvíjely. Je to proto zároveň i etická otázka dědictví, tedy předávání stavu planety budoucím generacím.
15.02.2016 (01:25)
Maski:
Příroda si nakonec se vším poradí sama.Na rozdíl od člověka má na to čas a lidská historie je v dějinách Země pouhý záblesk.Odhadem 2,možná 3 miliony let,takže v celku směšná záležitost.A inteligence,to je pouze lidské měřítko,podle kterého např.žralok je velmi neinteligentní.Přesto je na zemi asi 400 milionů let.Jak mohl přežít všechny ty dějinné zvraty,když je to takový hlupáček?..Darwinův výběr druhu,a člověk na tom nic nezmění,možná lokálně na kratičký čas,ale víc nic.
12.02.2016 (08:39)
Kamil:
To co se například stalo po úmyslné introdukci amerického druhu žáby, ropuchy obrovské, do Austrálie, pomocí které se zamýšlelo hubit hmyz, je zářným příkladem hrubě neúspěšné snahy pochybných a chabých úvah člověka o ovládání přírody. Zkrátka fiasko. Člověk by měl hlavně rychle stoupnout nohama zpátky na zem, aby to nedopadlo tak, že nejprve sice všechno ví, všechno zná, ale ve finále se diví a naříká, jak se to či ono mohlo stát.
12.02.2016 (08:31)
Kamil:
Nesmyslné nejsou. To jen člověk si myslí, že má recept na všechno a že je nejvíce inteligentní a že všechno ví nejlíp. To je však iluze a velký omyl. Z historie lidstva je možné uvést mnoho příkladů. A co se tedy konkrétně týká živočichů, ti se adaptují tisíce let na různé podmínky. Nevím, jak je tato želva schopna se adaptovat na zdejší zimu, ovšem neví to nikdo, protože za dobu své existence nikdy neměla žádnou možnost, jak se sem dostat. Až díky člověku.
12.02.2016 (01:11)
Maski:
Nesmyslné obavy........de facto žádný druh nikde není původní ...ani člověk ne...Dokonce ani pevninské světadíly ne...viz Pangea,Gondvana atd.....Každý živočišný i rostlinný druh bude žít tam,kde má dobré podmínky..dříve migrovalali živočiši a semena rostlin na obrovských kmenech pravěkých stromů padlých do vody,dnes migrují lodní dopravou,ale princip je stejný...A nemusíte mít obavu ze želví invaze,vždy se najde predátor,který si na ní rád smlsne..Jihoevroané z nich vaří výborné polévky..
11.05.2013 (21:35)
Michal Mašík:
Máš pravdu.
11.05.2013 (21:24)
Kamil:
Ahoj Michale, škoda na tom je to, že ona želva si nejspíš svůj domov a vhodné útočiště najde. O to horší ale, že ti, co si myslí, že dali tu a tam život želvě, takto mohou nastartovat úbytek našich druhů. Kdyby se o tom nepsalo a nebyly dokumenty (asi málo), často podložené jasnými čísly, snad bych pro to pochopení měl. Ale jestli opravdu chceme cizí druhy živočichů, které by se sem zkrátka přirozenou cestou nikdy nemohly dostat, avšak s reálným ohrožením naší fauny, tak opravdu nevím, nevím...
11.05.2013 (17:50)
Michal Mašík:
Ahoj, zajímavé počtení. Je to smutné,že se něco takového stává. Lidé si pořídí nějaké zvíře a pak se ho zbaví tím ze ho vyhodí někde v přírodě. Takovému člověku bych udělal to samé. Aby pocítil jaké to je. Třeba ho vyhodit někde v buši :-) Měj se Michal