Letošní příchod jara přinesl všechno, co jsme neočekávali, jen to opravdové jaro zatím ne a ne přijít. Několik příjemných dnů a oteplení před 20. březnem sice docela slibně naznačovalo, že by jaro mohlo pokračovat pozvolným oteplováním, to se ale nakonec nestalo, a tak místo toho přišlo značné ochlazení, které má negativní dopad především pro naše ptactvo.
Sýkora modřinka (Parus caeruleus)
Když zima trvá
Ode dne příchodu jara, tedy toho astronomického, které letos započalo 20. března minutu po poledni, uplynuly už dva týdny. Vhozená rukavice v podobě několika teplých dnů spoustu lidí navnadila na počáteční práce na zahradě, a vyhlídkou teplých slunečných paprsků, které na spoustu lidí působí jako živá voda, navedla mnohé na myšlenku, že jaro už klepe na dveře. To se však nakonec nestalo, protože vlna ochlazení, která přinesla trvající mrazy a nové přívaly sněhu, nám jednoduše potvrdila, že to je právě příroda, která zde určuje pravidla, a že zima zkrátka nekončí, dokud opravdu nekončí.
I když ani pro člověka nejsou dlouhotrvající šedivé dny přínosem, mající negativní dopad především na jeho psychiku, lidé se s několika studenými dny navíc zpravidla dobře vyrovnají. Kdo se s tím však vyrovnává jen velmi těžko, je naše zvířena a především mnohé druhy ptactva, pro které jsou současné klimatické podmínky jen těžko únosné, a často tak končí hromadným úhynem mnoha jedinců.
Ačkoli je přílet našich ptáků z teplých krajin kvůli špatným klimatickým podmínkám spíš pozvolný, zaznamenáváme už u nás v menších či větších počtech některé z druhů špačků, skřivanů, konipasů, hřivnáčů, drozdů a dalších, které k nám přilétají právě v období kolem jara. Zima, která však ptactvo i nadále svírá nízkými teplotami a novými přívaly sněhu si bohužel už vybírá svou daň. Ptáci se díky ochlazené promrzlé půdě a sněhové přikrývce nemohou dostat k potravě a na některých místech dochází k větším úhynům některých druhů. Na Moravě tento problém postihl drozda zpěvného a mrtvá těla mnohých jedinců je možné nalézt na různých místech.
Vrabec polní (Passer montanus) s oblibou upřednostňuje spíš obilné zrno
Jak pomoci
Ideální pomocí pro ptáky je jejich průběžné dokrmování, dokud se teplota přes den dlouhodobě neudrží alespoň kolem pěti stupňů nad nulou. Druhy, které se během zimy běžně živí semeny, jako je např. sýkora koňadra, modřinka, stehlík obecný, zvonek zelený, dlask tlustozobý a další, můžete stále dokrmovat slunečnicí, prosem, ořechy, případně tukem v průběhu celé zimy. Ovšem pozor, tuk musí být čerstvý, nepoužitý a bez přídavku soli. Semeno však všechny potřebné látky včetně tuků obsahuje, proto dostatečné krmení slunečnicí během zimy ptákům dodá vše potřebné. Při opravdu tuhých zimách však tuk navíc ptákům jen prospěje, neboť jim pomáhá k lepší izolaci před nepříznivými a chladnými podmínkami. Pro další druhy, které semeno v oblibě příliš nemají, jako např. kos černý, drozd zpěvný a další, jsou vhodné např. vařené brambory případně starší strouhanka, avšak nikoli pečivo čerstvé, které je pro tyto ptáky nevhodné. Před příchodem zimy je také dobré ponechat na ovocných stromech několik jablek, případně do zahrad a v jejich okolí vysadit naše původní dřeviny jako je např. jeřáb, hloh, dřín a další, které mohou výrazně pomoci ptákům, kteří se těmito plody běžně živí a kteří se na zimu z lesů stahují do blízkého okolí obcí.
Co dělat s uhynulými druhy
Pokud ve volné přírodě v lesích, na polích nebo cestách narazíte na uhynulé ptáky či jiná zvířata, kterým již není možné jakkoli pomoci, možná by vás mohlo napadnout tyto zakopat nebo jinak odklidit. K tomu se ale určitě neuchylujte. V přírodě se totiž nachází celá řada dravých ptáků, kteří svou potravu nezískávají pouze lovem živých zvířat, ale při nedostatku potravy během zimy se obvykle přiživují právě na uhynulých tělech jiných živočichů jako mrchožrouti. Kromě toho, že se tak spolupodílí na přirozeném úklidu uhynulých zvířat, je pro ně tento příjem často jediným zdrojem potravy, bez kterého by sami mohli uhynout. Vzájemná provázanost jednotlivých druhů od dravců po býložravce, jak ji běžně můžeme pozorovat ve své životní přirozenosti, přispívá k celkové vyváženosti přírody, jejíž hodiny, i přesto, že to vždy a na první pohled nemusí být zřejmé, fungují neomylně.
Vhodným dokrmováním drobného ptactva však můžeme podpořit provázanost ekosystému, který ne zřídkakdy sahá za hranice běžného vnímání přírody ze strany člověka, jak ji známe. Odměnou nám může být pohled na hnízdící ptactvo a veselé melodie našich pěvců, až jaro, to skutečné, opravdu zaťuká na dveře.
Sýkora koňadra (Parus major) si právě přidržuje slunečnicové semínko
Zvonek zelený (Carduelis chloris)
Také zvonci a stehlíci s oblibou zaletí do budky za potravou; na obrázku Zvonek zelený (Carduelis chloris)
Stehlík obecný (Carduelis carduelis)
Drozd zpěvný (Turdus philomelos)
Komentáře k článku