Sršeň obecná, obávaný lovec

Snad téměř každý se alespoň jednou za život setkal s u nás žijící sršní (Vespa crabro). I přes značné obavy mnoha lidí o útočnost a jedovatost tohoto tvora je tomu právě naopak. Sršeň k nejvíce útočným ani jedovatým druhům rozhodně nepatří a na rozdíl od některých vos spadá spíš do kategorie mírnějšího hmyzu. Do řádu blanokřídlých (Hymenoptera) se řadí např. také pilatky, mravenci, včely a vosy, což jsou blízce příbuzné právě sršním. Celosvětově je známo už více než 130 tisíc druhů blanokřídlého hmyzu, přičemž celá řada z nich zůstává stále neurčena a mnoho jich tak i nadále uniká lidské pozornosti.

Sršeň obecná (Vespa Crabro)

Charakteristickými znaky sršně jsou tři páry nohou a jeden pár blanitých křídel. Na hlavě se nachází velké složené oči s tykadly a mezi nimi se nacházející ocelli, což jsou menší očka, tvořící malou trojúhelníkovitou formaci. Typickým zbarvením je výrazná kombinace červenočernožluté barvy, s černým příčným pruhováním a znaky ve tvaru kapky na žlutém zadečku. Velmi silnou a účinnou výbavou tohoto druhu jsou obrovská kusadla, která slouží především k lovu, spolu s velkým žihadlem, které sršeň dokáže v případě nutnosti velmi obratně použít. Královna může dosahovat velikosti přes 4 cm, zatímco samečkové a dělnice bývají obvykle o třetinu menší.  

Sršeň obecná (Vespa Crabro), odpočívající ve stínu stromu

I přes četné z pověr o jedovatosti a útočnosti tohoto tvora, se na rozdíl od některých zejména asijských druhů jedná o hmyz v zásadě velmi mírný, který je schopen zpravidla zaútočit jen při vyprovokování prudkými pohyby, často při náhodném záletu do malé místnosti obytného prostoru, anebo při pohybu a zásazích do hnízda či v jeho blízkosti. Nutno poznamenat, že k těmto akcím dochází především vlivem neznalosti člověka, jehož počínání se neslučuje se znalostí sociálního chování živočichů, a to zejména v jejich přirozeném prostředí.

Sršeň obecná (Vespa Crabro)

I přesto se však může stát, že se člověk ocitne v případech, kdy dojde k napadení blanokřídlým hmyzem vlivem náhodných okolností, třeba při zachůzce do okolí jejich hnízdiště. V minulosti se mi např. několikrát stalo, že na mě znenadání zaútočily včely, když jsem procházel po lesní cestě několik metrů od jejich úlů. Tato situace byla způsobena užitím repelentu, který občas používám při delším pobytu v lese jako prevenci proti klíšťatům i komárům. Proto je dobré se úlům (hnízdům) vyhnout větší oklikou a v případě užití repelentu se v jejich blízkosti vůbec nezdržovat. A pokud už k útoku dojde, určitě se nedá doporučit stát na místě, jak by možná platilo u některých jiných živočichů, ani mávání rukama. V jejich stupňující se převaze by je to vydráždilo ještě více a mezi rukama vždy projde několik jedinců, kterým se podaří zasáhnout přímo do černého. Nejspolehlivějším řešením je v tomto případě řídit se osvědčeným heslem: kdo uteče, vyhraje. Sednout na kolo či vzít do zaječích se proto určitě vyplatí. Včely i vosy totiž po několika desítkách metrů postupně ztrácí zájem pronásledovat svého nepřítele a vrací se zpět k vlastnímu hnízdu. Pokud nejste dobří běžci a budete mít po ruce např. rybník a nevadí vám studená voda, ani toto určitě nebude špatná volba v případě nouze. Třebaže člověk při útěku dostane jeden či dva zásahy žihadlem, je to určitě lepší, než se pokoušet odrazit jejich útok a dostat jich třeba dvacet a víc.

Sršeň obecná (Vespa Crabro) s úlovkem a v její často typické poloze hlavou dolů

Toxicita sršního jedu je dokonce oproti naší běžně se vyskytující včele medonosné, chované mnohými včelaři, několikanásobně nižší. Na straně druhé, množství jedu i možnost opakování vpichu žihadla může být u sršní vyšší. I přesto, že bodnutí může být vzhledem k většímu žihadlu a jistým chemickým látkám o něco bolestivější než třeba včelí, pro zcela zdravého člověka nepředstavuje větší nebezpečí a bolest včetně otoku zpravidla pozvolna odezní. U citlivých a především pak alergických osob je však nezbytné sršnímu bodnutí věnovat pozornost, stejně tak jako např. včelímu nebo vosímu. Netřeba asi příliš zdůrazňovat, že také v případě zásahu žihadlem do oblasti hlavy a krku, je vždy lepší bezprostřední odjezd k lékaři, a to zvláště v případech, kdy dotyčný neví, jaký účinek na něj bude hmyzí bodnutí mít.

Sršeň obecná (Vespa Crabro), odpočívající na slunci

Z častých návštěv přírody a vlastního pozorování sršní z bezprostřední blízkosti však mohu potvrdit, že i přes četná setkání s nimi, a navzdory všelijakým pověrám či předsudkům, je jejich reakce na přítomnost člověka zpravidla, a pokud vůbec, jen pozorovací. Občas se stává, že při vyrušení sršeň jen zakrouží přibližně metr dva od člověka a po krátkém prohlédnutí objektu odlétá za pro ni často mnohem důležitější činností, a tou je lov.

Sršeň obecná (Vespa Crabro) s ulovenou potravou

Jídelníček sršní je mnohotvárný. Dokáže se živit zralým ovocem i jinými rostlinnými plody, stejně jako i potravou živočišnou. Někdy také může loupit včelí med, hlavním zdrojem její potravy je však hmyz. Lokalitou jejího výskytu jsou řídké lesní plochy, mýtiny a louky. Obvykle na ni můžeme narazit také podél vodních toků a lesních cest, kde vyhledává na travách a keřích sedící či květy opylující hmyz. Častou potravou jsou kobylky, sarančata, různé druhy much, včel, ale také brouci, obvykle z druhů květomilných tesaříků. Po lapení hmyzu začíná tento konzumovat zpravidla od hlavy. Několikrát jsem pozoroval, jak se obratně drží stébla jen jednou nohou ve visící poloze hlavou dolů a pomocí zbývajících volných končetin si přidržuje a konzumuje svůj úlovek. Jakmile naplní vlastní potřebu, s ulovenou kořistí odlétá zpět do svého hnízda. Tato pak poslouží zbytku společenstva jako hlavní zdroj potravy.

Sršeň obecná (Vespa Crabro)

Celému aktu však předchází pracné založení kolonie. Sršní královna se nejdříve ze všeho snaží vybrat vhodné místo, které by co nejlépe vyhovovalo celému společenstvu. Zpravidla si vybírá místo poblíž vody, v dutinách stromů či na jiných stinných a chráněných místech, kde nehrozí přehřátí hnízda a další nežádoucí vlivy. Blízkost takového zdroje slouží k účelu transportu vody, která dobře poslouží k zchlazování a zvlhčování sršního hnízda v horkých letních dnech. Po výběru vhodného místa královna kusadly rozmělní částečky dřeva  a s pomocí svých slin hmotu, která takto spojením vznikne, použije jako pevnou základnu pro uchycení hnízda. Do tohoto podkladu postupně zapracovává šestiboké buňky, kde poté do každé z nich umístí larvu. Přibližně po měsíci a třech svlékáních se larvy mění na dělnice. Část těchto dělnic zůstává v hnízdě a podílí se na dalším rozmnožování a tím i rozrůstání společenstva, další se starají o obživu z ulovené potravy. Průměr hnízda se může pohybovat okolo 50 cm a pojmout okolo 1000 jedinců. Tento fakt ovlivňuje především počasí, resp. množství hmyzu a potravy, kterou jsou schopny dělnice ve větší míře obstarat právě v teplých dnech, kdy se hmyzu daří obecně mnohem lépe vlastní rozmnožování. Když pak na podzim začne společenstvo upadat, přežívají pouze oplozené královny, aby se z jara dalšího roku postupně znovu probudily ze zimního odpočinku a tento nelehký proces vývoje nových a velkolepých společenstev mohl započít opět nanovo.

Facebook Twitter Linkuj Google Digg Delicious

Komentáře k článku

Zbývá  500  znaků
10.10.2018 (11:07)
Forest:
pomyslna hranice mezi hrozbou,a bezpecim,je velmi tenka.To nic nemeni na faktu,ze vosy( lesni,obecna,utocna),jsou proste orazenejsi-drzejsi:-)A co timto elaboratem chtel basnik rici?Zkuste se nekteri zastavit,pozorovat,a vnimat.Hlavne vnimat.My chceme take zit,potrebujeme jist,pit,branime sebe,a sve blizke,sve domovy.A take se z nedostatku porozumeni mnohdy pustime do zbytecneho konfliktu.
10.10.2018 (11:03)
Forest:
Zkratka davala evidentne najevo,uz brzdi kamo nebo mas problem.Tento sileny,hazardni a drzy experiment mi prinesl cennou zkusenost.Vazne nejsou tak agresivni paka,jak se rika.A pokud sidli nekde,kde nejsou deti,nebo intenzivni pohyb,da se zit v miru.Zkratka uzasni,nadherni a inteligentni tvoreckove.U vos mam bohuzel zkusenosti opacne,ale abych nekrivdil,u vosy lesni za to mohlo spise jejich precizne maskovane hnizdo,na ktere jsem si sedl.Ale z meho uhlu pohledu nejsou vosy agresivnejsi,spis ona
10.10.2018 (10:56)
Forest:
tromu,s dobrym pristupem,nosim jim maso,i syr rozporcuji,cukr,nebo prolozky od vajec,a misku s vodou.Mozna to zni prihlouple,neuveritelne,ale pokud se pohybujete pomalu,v klidu,nestojite,ci v mem pripade nesedite ve smeru vyletu/priletu,nechaji vas.Maximalne vas vracejici srsen chvili obletava,,ale pak si jde zas po svem.Vsiml jsem si take jedne srsne u vchodu.Neustale mne vzdy pozorovala,,a kdyz jsem strkal ruku s masem do ,,predsine" zacla bzucet,rozevirat kusadla,a jakoby se stavet na zadni.
10.10.2018 (10:50)
Forest:
Ze Srsni jiz obavy nemam.Drive jsem z nich mel panickou hruzu.Ono,akcni vesnicke ditko,co proleze kde co,a tak se mi dvakrat stalo,ze pro sve hnupstvi a detskou rozjivenost jsem hezky koukal primo do vyletoveho otvoru hnizda,jednou v dutine blumy,podruhe na stitu chatky pod okenkem.Ty fofry a hysterak:-))K memu prekvapeni ani zihadlo.Ublizene smrade nedostalo jiny napad,nez hazet kameny z 15 ti metru.Nepobodali,zastrasili,po me provokaci.A tak mne zacali zajimat.Dnes,kdyz najdu hnizdo v dutine s
06.08.2018 (19:29)
Hamerak:
U nás se srsni ubytovali nad garáži a jelikož máme pergolu a posezení take tam ,tak je pozorujeme jak startují a vrací se .Vůbec se jich nebojime ,neobtěžují nás a my je taky necháme na pokoji .Vzdy vyleti a letí k lesu ,protože to mají asi 10 metrů a nas si vůbec nevsimaji .Tak nam nevadi a také my je necháváme na pokoji.
16.06.2018 (22:36)
Maja:
Vždycky když jdu večer zavírat slepice začínají v tu dobu vylítávat sršni z okapu u půdy, ale na půdě nejsou, nejspíš jsou v dřevěných podhledech. Jsou docela oprsklí a nalétávají mi docela blízko hlavy, takže co nejrychleji prchám.Jsou obrovští a nemůžeme přijít na to, kde mají hnízdo. o jejich mírumilovnosti mám určité pochyby.
06.09.2017 (23:45)
Daskas:
My máme na chatě i doma sítě na oknech takže k nám nic nevletí. A proti vosám kupujeme v drogerii BIOTOLL , je to prášek, který když nastříkáme na vosí hnízdo, tak do 20 minut odletí. Ale na sršně jsme to ještě nezkoušeli, protože se hnízdo u nás ještě nedělali. .
05.08.2017 (10:08)
lukas:
dobry den chtel bych se zeptat jak zabranim vletani srsně do bytu letaji my tu i ctyrikrat denne mam maleho syna a v lete musim vetrat..dekuji za odpoved.. Lukáš
30.07.2017 (18:17)
Ivana:
Dobrý den, jak vyhnat sršně z půdy Objekt v zimě promrzá, nechci používat chemické jedy.
03.06.2017 (13:02)
David:
Vosy i sršně jsou zvědavé, nezdá se, že by je něco lákalo, prostě se chtějí podívat dovnitř a prozkoumat prostor. Možná si taky takhle vypomáhají s termoregulací. Možná je to i průzkum pro ostatní. Na jídlo ani sladké uvnitř nejdou, venku je to ale jiná. Občas večer/v noci sršeň opakovaně naráží hlavou do skla, aby se dostala dovnitř za světlem. Jo a jedno vosí hnízdo mi tu onehdá "něco" vyhrabalo a zlikvidovalo. Podezřívám ježka, tuhle jsem ho přistihl u požírání párku pro kočky.
03.06.2017 (12:47)
David:
Sršně rády loupou ztrouchnivělé dřevo jako materiál na stavbu hnízda, stejně tak vosy. Čmelák si umí vyhryzat dutinku a vystele si jí listem, to je parádník :-) Trámy mám natřené Lignofixem I-Profi, předloni se mi tu otrávila asi sršní královna, byl ještě květen a ona mi tu oblizovala napuštěné trámy. Vyletět nechtěla a po dvou hodinách mi tu už sotva lezla po koberci, pak jsem jí přiklopil miskou a vynesl ven. Dál nevím.
03.06.2017 (12:43)
David:
... a od čmeláka vloni (myší díra, opět, zapíchl a nešel vyndat, docela to bolelo, ale šlo to přežít). Po vosím žihadle to spíš svědí. Letos jsou sršně v kompostu zase, posekal jsem kolem, a všiml si jich, až když jsem doprostřed na vršek kompostu mrskl šlupku od melouna ... chvíli jsem myslel, že je někde na lísce roj včel, šílený hukot ... a pěkně jsem mazal pryč :-)
03.06.2017 (12:40)
David:
U mě bydlely v kompostu asi 3 roky zpátky, nechaly mě i před vchodem vysekat trávu (to jsem si ještě myslel, že jsou to jen vosy). Jednou jsem utrhl žitavku, uviděl sršně, oba jsme se lekli a začali utíkat ... stejným směrem, po pár krocích mě sršeň přeletěl :D Žihadlo jsem tu dostal jen od vos (myší díra, stoupl jsem si na ní, 3 zásahy, pak jsem pozoroval, jak vosy hlídají - dělají osmičky a postupně je stahují a tak po hodině zruší poplach :-))
30.05.2017 (22:14)
Robert:
Když je možné sršně vidět, dá se vyhnat s pomocí záclony a dřevěné tyčky (třeba násada od smetáku). Ale rozepsal jsem se proto, že neumím vyhnat sršně, o kterém vím s jistotou, že je v pokoji, ale není ho ani vidět, ani slyšet. Neútočí. Nemám zkušenost s elektronickým odpuzovačem hmyzu a některé rostliny či aromatické látky (např. muškát) prý odpuzují hmyz. Ale nevím, zda něco (cokoli) odpuzuje i sršně, aby do pokoje nelétali. Větrat musíme, obzvlášť v těchto vedrech. Děkuji za odpovědi.
30.05.2017 (22:10)
Robert:
Dnes kolem čtvrté hodiny odpoledne bylo slyšet mírné, jakoby vzdálené bzučení, myslel jsem, že nám létá ožihadlená návštěva na balkóně, což se občas děje, tak jsem zavřel dveře. Jenže pak jsem uviděl, že sršeň už v té době byl v pokoji u okna či topení, ačkoli intenzita bzukotu tomu vůbec neodpovídala. Dalších šest hodin bylo ticho. Vím jen to, že sršeň v pokoji na 100 % zůstal, ale opět není vidět ani slyšet, nijak se neprojevuje. Že by reagoval na světlo, vodu nebo cukr je blábol.
30.05.2017 (22:05)
Robert:
Létají jen v polovině pokojů při oknech nebo balkoně, do vzdálenější poloviny pokojů se pravděpodobně nepouštějí. První překvapení bylo, když nám vletěl sršeň do pokoje ve 2 hodiny v noci. Druhé překvapení, když jiný sršeň přes den vyletěl a po zavření okna se zdálo, že máme odsršňováno, jenže další sršeň zůstal v témže pokoji, aniž by poletoval. Nebyl vidět ani slyšet několik desítek minut.
30.05.2017 (22:01)
Robert:
Bydlíme v paneláku u lesa od března 1981. Sršně jsme tu přes třicet let nikdy neměli, dokud nám nezateplili panelák. Pokud bydlíte v paneláku a dřív jste sršně neznali, tak asi tušíte, proč. Polystyrén jim zjevně vyhovuje. Hnízdo jsme prý měli v domě na lodžii u společné chodby. Osobně jsem je neviděl, soused je zlikvidoval. Sršně máme doteď, spíše jich přibývá. Někdy vlétají do bytu i po pár minutách, i čtyřikrát za den nebo dva současně.
20.05.2017 (21:00)
Kamil:
Jaroslav: Dobrý den. O výskytu sršně žlutavé na našem uzemí nemám žádné informace, pravděpodobně jde o záměnu za běžný druh vosy. Pokud máte fotografie, můžete mi je poslat na email. Velikost sršní dvojnásobku, tedy 7 cm, asi nebude reálná, ale sám mohu rovněž potvrdit větší, než tu často udávanou z různých zdrojů, odhadem něco mezi 4 - 5 cm velikosti docela běžně.
20.05.2017 (20:51)
Kamil:
Mirka: Dobrý den, pokud chcete zabránit sršním obývat vnitřní prostory a stavět hnízda, pak jedině uzavřít vletové otvory. Pakliže přemůžete strach a není-li to omezující ze strany lidí obývajících prostory chaty, můžete sledovat přírodu a mnohému se z jejích projevů naučit. Sršeň obecná je až na výjimky z pravidla mírným druhem vosy, mimo jiné.
19.05.2017 (20:14)
jaroslav :
Dobrý den.jen jsem se chtěl zeptat jak je to se sršni.pomalu všude ted vidím sršen žlutavou sem tam i obecnou.v minulosti jsem takový výskyt nepostřehl.lítají mi na chatě,ve městě i v mém zaměstnání je často vidím.za to vos tolik nevidím.v encyklopedii se udává že jsou max kolem 3,5cm no já viděl i jednou takové a to žiji na Kladně.v minulých letech jsem jich tolik nepostřehl.
02.04.2017 (12:30)
Mirka Polanská:
Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, zda existuje něco,co srsnim tzv. nevoní,aby se neusazovaly v obytných prostorách? Již 40 let se nám stahují do chaty a jejího okolí. Musím ale říct, ze nikdy nikomu neublížili.
16.01.2017 (20:04)
Kamil:
Rovněž zdravím, zda-li tam královna opravdu zůstane či ne, je otázka. Může například zahynout z nějakého důvodu. Ale pravděpodobně bude stavět nové hnízdo. Kde, to je také otázka. Ve vašem případě je však otázkou spíš to, jestli je sršeň v domě překážkou či nikoli. Od toho se pak odvíjí i to ostatní.
04.01.2017 (00:50)
Karim:
Zdravim, Na chate v pudnim pokoji si srsni postavili pres leto hnizdo velikosti fotbaloveho mice. Resim, zda-li pres zimu hnizdo odstranit. Nemylim-li se srsni, pres zimu uhynou a zustava jen kralovna. Ta zustava v hnizde? Na jare jej opet zprovozni, nebo si hleda nove misto? Diky
27.08.2016 (14:56)
Kamil:
Táňa: Letos mě poprvé píchla vosa, když jsem pracoval na záhonu rajčat a nechtěně jsem na ni, když seděla na listu, položil ruku. Necítil jsem skoro nic, žádný otok a jen velmi slabé pálení po velmi krátkou dobu. U včel je však moje zkušenost naprosto odlišná. Otok i lokální místo vpichu pociťuju i několik dní, i když otok se ztratí do několika hodin. Jistá bolest v důsledku působení včelího jedu ale u mě přetrvává. Včelí jed se uvolňuje z váčku a je mnohonásobně silnější.
27.08.2016 (14:51)
Kamil:
Táňa: Odlákat hmyz prakticky není možné, nejedná-li se o nějaké odpuzovací prostředky, resp. chemické látky různého charakteru a účelu... Osobně však pro toto ani nevidím důvod. Pokud je ale zřejmé, že se bodavý hmyz na některých místech vyskytuje ve zvýšené míře, je třeba dávat si větší pozor a případně děti na toto upozornit či je tam nebrat. Na mnohé lidi nemá jed vos téměř žádný účinek a někdy je lepší takříkajíc dostat žihadlo, aby člověk věděl, jak na tom je.
27.08.2016 (14:45)
Kamil:
Kuba: Díky za doplnění informací kolegům, vidím to velmi podobně a napsal bych proto nejspíš to stejné. Jarda: S drabčíkem by neměly být žádné problémy. Pokud Vám vadí sršně, a kdyby se tyto nacházely ve Vaší blízkosti či přímo v domě ve velké míře, pak by bylo vysoce nepravděpodobné si toho nevšimnout.
24.08.2016 (15:53)
Táňa F. :
Dobrý deň, Váš článok ma veľmi zaujal. Už niekoľko dní pozorujeme u nás na záhrade v mestskej zástavbe, že k nám prilietajú sršne. Sadajú výlučne na orgován (šeřík), potom odlietajú kamsi smerom do susednej záhrady. Nevieme, kde majú hniezdo. Skôr sa trošku obávame, lebo pod šeříkmi máme detské pieskovisko, deti na záhrade často behajú, mávajú rukami, rovnako záhradné sedenie je pod šeříkmi. Najradšej by sme ich nejako odlákali, ale nevieme ako. Viete nám prosím poradiť?
24.08.2016 (10:16)
jarda b:
dobrý den kazdou chvily máme ve sklepe v rodinem dome mrtve srsne a dnes jsme obevily broucka zvaneho drabcik srsní. máme se obávat ze mohou byt nekde ve zdivu ci kanalizaci. máme ve sklepe okno pomalu v urovni zeminy. nevím jestli volat nejakou firmu , ale ten broucek nas docela polekal
23.08.2016 (00:04)
KubaT:
Sršně v konstrukcich jsou vždy problém, protože je prakticky nemožné použít mechanickou likvidaci. Doporučuju obrátit se na odbornou firmu, která kolonii zahubí pomocí chemických přípravků. V případě, že si to můžete dovolit, můžete počkat do podzimu. Tehdy kolonie vymírá přirozenou cestou.
22.08.2016 (11:09)
Jitka :
Na záchodě na chatě vylétají z otvoru ve stropě sršni. Ten otvor si tam vychroustali a stále chroustají v sololitu, který vytváří strop. Dostali se tam zvenku škvírou mezi prkny do vrstvy polystyrénu, který tvoří tepelnou izolaci střechy. V této vrstvě se patrně uhnízdili a stále prostor zvětšují, což je poznat na množství materiálu, co ze stropu padá. Poraďte prosím, co s tím, takto nelze záchod používat, jak je vypudit, děkuji,
21.08.2016 (23:44)
KubaT:
To Angelina : Kolonie zaniká zhruba na přelomu říjnu a listopadu. Do té doby nebude bezpečné s hnízdem manipulovat. Poté lze již prázdné hnízdo zničit, žádná další kolonie se v něm na 99% procent neusadí.
21.08.2016 (22:09)
Angelina:
V garáži se mi usídlily sršně a vystavěly si tam během mé nepřítomnosti velké hnízdo. Já se jich sice nebojím, ale není mi to příjemné a navíc je pod hnízdem nějaká černá hmota, kterou tam vytvořily, netuším, co by to mohlo být. Až odumřou, co udělat s hnízdem, abychom nezabili královnu? Dá se nějak odříznout a přenést na bezpečnější místo?
20.08.2016 (21:35)
Kamil:
Dobrý den, to je opravdu zvláštní, a upřímně řečeno, vůbec mě nenapadá, čím by to mohlo být. Mohly teoreticky spadnout nebo vylézt z hnízda někde poblíž. Ale co konkrétně způsobilo toto chování, omámení, o tom se bohužel dá asi jen spekulovat.
20.08.2016 (21:19)
Martina:
Dobrý den, dnes jsem zažila zvláštní věc. Bylo dnes velké teplo a tak to přikládám počasí ale stejně mi to nedá. Seděli jsme dnes ve stínu pod altánkem a po zemi lezli sršně. Ani nebzučeli, potom synovi lezla jedna po berli(má zlomenou nohu) a mě o chvilku později něco lechtalo na zádech a opět sršeň. Hráli jsme karty, tak jsem ji schodila kartou. Nebyli slyšet ani nepřiletěli. Byli jako omámení a nebyli schopní ani odletět. 4 během asi 4 hodin a takové chování? Proč? Máte odpověď? Děkuji
05.08.2016 (22:16)
Míša:
Dobrý den, Evo. Sršni jsou v noci přitahováni světlem, takže pokud budete v noci svítit a větrat, tak Vám dovnitř může vletět kromě můr a komárů i sršeň. Nedávno se nám to také stalo, ve velké místnosti bysme ho asi neulovili, takže jsme zhasli, sršeň se uložil a do rozednění zůstal na tom samém místě. Kolem páté hodiny se probudil a letěl za světlem k oknu, otevřeli jsme okno a vyletěl ven. Mnohem příjemnější společník na noc, než komár =) pokud není v ohrožení, tak žihadlem neplýtvá.
05.08.2016 (21:41)
Eva :
V loni na jaře jsme se přestěhovali do vesnice kolem dokola obklopené lesem. Naprostá pohoda :-) Ale v létě k nám začali létat nemilí návštěvníci.Ano sršni.Mám panickou hrůzu ze všeho co bzučí a není to moucha.Naštěstí byl vždy doma manžel.Nicméně přes zimu jsem na ně úplně zapomněla až do včerejška. Sama doma,jen se synkem a v kuchyni mi přistála žlutočerná sekačka. No pro mě scéna jak z Hitchcockova hororu.A dnes zas. Může mi někdo vysvětlit,proč mají ty potvory tendenci létat v noci?
15.07.2016 (21:07)
Kamil:
Ahoj Jaromíre, díky za tento velmi pozoruhodný a přínosný zážitek zároveň. Příroda občas vypálí velmi podnětné a trefné rány, které opravdu stojí za to. A toto je jistě jedna z nich. Pokud necháte okno více dní zavřené, určitě ho to odradí, protože prostě nebude mít jinou možnost, jak se dovnitř dostat a najde si jiný zájem jinde. A mužský rod pro sršeň je v naprostém pořádku. Mohou se používat rody oba.
14.07.2016 (21:32)
Jaromír:
A pardon. Už od dětství hovořím o Sršni v mužském rodě a moje předchozí dva příspěvky tím utrpěly :)
14.07.2016 (21:29)
Jaromír:
.... štíhlého sršně. Okno jsem za ním hned zavřel a začal prohlížet místo, odkud vyletěl. Udělal si v knihovně spižírnu, do které si ukládal zelené pavouky. Bylo to jakoby hliněné doupě s několika dutinami, které zvenku vypadalo spíš jako trus. Teprve když jsem do toho šťouchl dřevěnou lištou, tak jsem pochopil, co to je. Bohužel mi tak ale zasvinil předměty v knihovně od tohoto lepivého sajrajtu, takže šťastný z jeho návštěvy jsem nebyl. Pár dní jsem nechal okno zavřené. Odradí ho to?
14.07.2016 (21:24)
Jaromír:
Ahoj. Bydlím poblíž centra Brna a u mě doma ve třetím patře bytového domu jsem teď v létě začal slyšet jakoby velmi vzdálenou motorovou pilu. Opakovalo se to ale již několik dní a vždy, když jsem vstal z postele nebo židle, tak to přestalo. Myslel jsem si, že už jsem blázen. Předvčerem se mi konečně podařilo vstát potichu a motorová pila pokračovala v činnosti. Zjistil jsem, že ten zvuk nejde z dálky, ale z knihovny ve vedlejším pokoji. Viděl jsem pak z knihovny odlétat jednoho delšího a .....
11.06.2016 (21:02)
Kamil:
Ahoj, v blízkosti domu se nejspíš vyskytuje sršní hnízdo. Sršně běžně létají okolo listů trav, bylin i stromů, kde vyhledávají hmyz, kterým se živí.
11.06.2016 (13:49)
Lojza:
Ahoj, mel bych dotaz. V posledni dobe pozoruju v blizkosti domu vetsi vyskyt srsne. Vcera jsme sedeli na dvorku pod svestkou a jeden porad poletoval v jeji korune od listu k listu. Dokonce neodletel ani na noc. Muze me prosim nekdo vysvetlit jeho chovani? Jo a dnes je tam opet. Dik!
06.05.2016 (11:57)
Petr:
To co viděl Pavel s tím "žihadlem" byla Nesytka sršňová a to "žihadlo" je kladélko. Je naprosto bezbranná, tak má aspoň "bojovou" barvu. Kladélko zapíchne do kmenu padlého stromu (mám i foto) a naklade vajíčka. Když klade, tak se nemůže hýbat, a proto má takové mimikry.
29.01.2016 (02:35)
Maski:
Milý Kubo,to ,že v Česku ubývají vůbec nic neznamená...lidské hranice států oni neznají...Proč také??? Oni se prostě usídlí kdekoliv,kde mají dobré životní podmínky ...například v Kazachstanu...je to nepříliš obydlená země , osmačtyřicet krát větší než Česká republika a odhadem se tam pěstuje 17 milionů jabloní...No,řekněte sám ...umíte si představit lepší podmínky pro život sršního roje?? Já tedy ne- a to nejsem sršeň
18.01.2016 (11:47)
kuba:
souhlasim srsne mam velice ale mrzi me ze kdyz jsou chranene zakonem tak stejne ubyvaji, no jo tak co bych chtel jsme v Česku
05.12.2015 (07:57)
maski:
Pokud ještě někdy v životě budu mít to štěstí ,a ve stodole se mi usídlí tak znamenitý roj ,tak postupně jak budou umírat,budu je sbírat,pečlivě přilepovat na dřevěnou desku a nakonec to celé opatrně přelakuji epoxidovou pryskyřicí,aby se jim nelámaly nohy a tykadla...udělám z nich de facto nástěnný obraz s názvem Královna Vespa....a za ní v sevřeném šiku 700 maličkých tygrovaných bojovníků...bylo by to impozantní a velice poučné..,no jo,ale ta práce s tím
05.12.2015 (07:24)
maski:
Sršně vůbec neřešte,nebojte se jich,je to sezonní hmyz a jak se objevily,tak se koncem října zase ztratí...prostě oni sami vymřou......a pokud od nich někdo dostane žihadlo,tak si za to zpravidla ten hňup může sám,protože po té sršni začal histericky divoce máchat rukama a prostě si jí připlácne na tělo
05.12.2015 (06:44)
maski:
...v té stodole jsem s nimi spal asi měsíc o dovolené...,mouchy ,vosy,ovádi úplně vymizeli,sršni je všechny odlovili...dokonce jsem jim na talířek nasypal cukr krystal,všechno krásně vypucovaly.Pokud jim nezakryjete výletovou dráhu z hnízda nic vám nehrozí,oni o člověka absolutně nejeví zájem.Dnes už je celý ten roj po smrti,sršně neumí přezimovat..ale každopádně jsou to malí šikulové a když se dnes podívám ve stodole na jejich opuštěné hnízdo,tak je mi docela smutno byli opravdu zajímaví.
05.12.2015 (06:13)
maski:
V létě 2014 si u mě ve stodole postavily obrovské hnízdo sršně.Je vysoké asi 60 cm a přilepily jej zevnitř nahoru do štítu.Při prohlídce z blízka a nejlépe lupou, je vidět,jak je krásně proužkované....podle toho,z jakého tlejícího dřeva rozžvýkaly maltu...V té stodole normálně spím ve spacáku a nic mi neudělaly,akorát ze začátku,než si na mě zvykly,tak vyslaly dva nebo tři průzkumníky,ti kolem mne chvilku lítali jak vrtulníci,sedli na mě a jelikož jsem nebyl k jídlu,tak zase odlétli
24.10.2015 (00:42)
Kamil:
Máte pravdu, žihadlo sršně nejde vidět. Je to stejné jako například u včely či jiných druhů vos, tedy je vysunovací. Co se týče odpovědi k onomu dotazu na objekt zájmu, který jste kdysi pozoroval, o sršeň se nejednalo. Mohl to ale být další z mnoha druhů blanokřídlého hmyzu, například některý z lumků, kteří často žijí parazitickým způsobem života. I proto je řád blanokřídlého hmyzu velmi zajímavou skupinou hmyzu vůbec.
24.10.2015 (00:31)
Kamil:
Dobrý den, Pavle, těší mě váš zájem o studium blanokřídého hmyzu. Sršeň může být rodu jak ženského, tak i mužského. Český jazyk v některých případech nabízí více možností, což platí zejména v oblasti okolo přírody resp. vědy. Vědecký název se proto užívá častěji rodu ženského (v článcích apod.), avšak běžně mezi lidmi často slýcháme spíše rod mužský. Mně se líbí spíše rod ženský obecně, proto jsem se přiklonil k němu. :-)
23.10.2015 (13:02)
Pavel:
(pokračování) že na žádném obrázku sršně není žihadlo vidět! Proto se chci zeptat - co jsem to tehdy vlastně viděl? Mají snad sršně žihadlo zatahovací, nebo snad má takové žihadlo jen matka, anebo to nebyla sršeň?
23.10.2015 (13:01)
Pavel:
Dobrý den, už ani nevím která náhoda mne dnes nasměrovala k tomuto článku a už jsem u něho strávil s přestávkami několik hodin a dověděl se spoustu zajímavých informací, třeba že sršeň je rodu ženského, dosud jsem si myslel, že je to "ten sršeň". Kdysi jsem viděl živočicha - byla to taková přerostlá vosa s obrovským žihadlem, skoro stejně dlouhým jako tělo. Od té doby jsem si myslel, že takhle vypadají všechny sršně. Dneska ale s překvapením zjišťuji, (pokr.)
13.10.2015 (08:10)
Radana JAREŠOVÁ:
Dobrý den,též řeším ubytování sršní na půdě a těším se,že zimou zhynou neboť potřebuji uložit na půdu různé věci ,zavřít okna a nechat udělat do okének sítě.Fakt je,že bylo v létě jen nepříjemné,když vletěly do místnosti a omezovaly ve vstupu na půdu.Jsem zvědavá,jak velké hnízdo tam najdu.
10.09.2015 (23:51)
Kamil:
Dobrý den, zkontrolujte hlavní průduch do sklepa pohledem proti světlu a zároveň svítilnou, hnízdo se může nacházet tam.
09.09.2015 (15:05)
Eva:
Dobrý den,asi 14dní nacházímeve sklepě každý den tak10 mrtvých sršní a10 omámených ,které do rána uhynou.Žádné hnízdo jsme ve sklepě nenašli,nevíte kde se mohou brát?
03.09.2015 (20:48)
Aleš:
Ahoj, právě před cca 10 minutami nám vletěl do bytu sršeň a bohužel se uvařil v stropním světle. Nicméně už cca půl hodiny před tím jsme poslouchali jak pořád něco ťuká do okna. Až po této situaci jsme spozorovali dalších 8 sršňů bouchajících do okna. Přes den jsem neviděl ani jednoho. Takže evidentně je kolem půl deváté večer lákalo světlo a nebo teplo bytu.Nemám pro to jiné vysvětlení.
31.08.2015 (22:09)
Kamil:
No a jak zamezit této noční zábavě? Pokud víte, že se to děje pravidelně, tak snad jen instalovat do okna síťku, případně nějak jinak, podobně zabezpečit otevřená okna či dveře proti jejich vlétnutí.
31.08.2015 (22:05)
Kamil:
Zdravím, v poslední době jsem nad tím několikrát přemýšlel, ale popravdě řečeno zatím nevím, co přesně by sršně mohlo lákat ve večerních hodinách k tomu, zalétávat do obytných prostor. Snad rozsvícená světla, případně vyzařující teplo, tyto dvě věci snad nejvíce přicházejí v logickou úvahu. To, že se chovají zmateně a sotva létají bych přičítal tomu, že sršeň vyloženě není noční živočich jako třeba noční motýl či jiná zvířata, která jsou aktivní převážně v noci.
31.08.2015 (21:55)
JIndra:
Zdravím, skoro každý večer mi do bytu létají sršně, jedna až dvě za večer a chovají se velmi zmateně, naráží do zdí a sotva létají, nevíte co by je mohlo lákat a jak jejich zábavě zamezit? Díky.
30.08.2015 (00:19)
Kamil:
Petr: Ano, v podstatě přežijí pouze oplozené samice, které přečkají zimu a na jaře založí nové kolonie. Zbytek stávající kolonie zanikne. Dáša: Ahoj. Samci nemají žihadlo. Samec je o něco menší, cca okolo 2,5 cm, samice okolo 3,5 cm délky. Samec má 7 zadečkových a 13 tykadlových článků, samice 6 a 12.
29.08.2015 (18:11)
Dáša:
ahoj, ještě by mě zajímala jedna věc, někde jsem se dočetla že sameček nemá žihadlo, dá se na první pohled rozeznat od samic?
29.08.2015 (17:33)
Petr:
Mame srsni hnízdo primo pod srechou na terase. Nestalo se ze by nas ohrozovali. Obhospodaruji okolni park o nas se nezajimaji a do bytu vubec neletaji. Ju uzasne je pozorovat. Chapu spravne ze na podzim vyleti mlade kralovny a nase hnizdo vymre?
27.08.2015 (00:19)
Kamil:
Určitě se jedná o naši sršeň, jiný druh se u nás totiž nenachází. Sršně se běžně shlukují na oblíbených místech, kde různě posedávají, odpočívají či příležitostně loví hmyz. To jsem měl možnost pozorovat, když vznikaly fotografie k tomuto článku. Ovšem to, že přilétají k večeru kolem 18.00, je opět to zajímavé. Jak dlouho se zdržují na místě?
26.08.2015 (19:21)
evžen:
Už několik dní nám létají sršně k večeru, po 18,00 na zahradu a téměř výlučně usedají na nevelký keř šeříku. Neviděl jsem tam žádný hmyz, netuším co je láká, ale je jich den ode dne víc. Dnes už 12 najednou. V přímé blízkosti hnízdo nemají, vídám je odlétat vesměs jedním směrem a pozoruji ji skoro 20 m, pak se mi ztratí, Jen si nejsem jistý zda je to naše, nebo ta cizí přivandrovalá, protože mi velikost připadá více než 3 cm , skoro 4-4,5 a v barvě rozdíl neipoznám
26.08.2015 (00:07)
Kamil:
Dále pro všechny zájemce o téma a přírodu vůbec. Pokud budete mít jakékoli informace k tématu, ale nejen k tomuto tématu, dál pište do diskuze sem nebo k jiným článkům a případně i na můj email, kde také můžete připojit i fotografie, pokud nějaké budete mít. Pokud fotografie mít nebudete, nevadí, psát na email nebo do diskuze můžete každopádně i tak. :-)
26.08.2015 (00:01)
Kamil:
Dobrý den, to je velice zajímavé... Sešla se tady vůbec spousta zajímavých komentářů a diskuze řekl bych má smysl. K tomu, co píšete. Ideální by bylo toto dál pozorovat a případně zdokumentovat i fotografií, případně jinak. Pokud by zůstalo pouze u pozorování, bylo by dobré zjistit, jaký to má význam, resp. co přesně sršně přitahuje a vede k tomuto chování.
25.08.2015 (22:23)
Jan :
Dobrý den, máme na chatě sršně pravidelně, nikdy s nimi nebyl problém. Teď ale pozorujeme divné chování, večer začnou nalétávat na sklo francouzského okna. Jsou to rány, jako by padaly kroupy. Myslel jsem si, že využívají místa jako loviště hmyzu, ale chování je atypické oproti minulosti. Zhruba o půlnoci "bušení" přestane, sršni se sdruží na skle a na omítce a vytvoří velice těsně přimknuté dvojice a trojice. Občas se pomalu pohybují. Trochu nás to znervózňuje :-)
24.08.2015 (23:56)
Kamil:
Dobrý den, pokud by hnízdo bylo blízko, nějací dospělci by se v okolí poblíž během dne určitě vyskytovali. Nicméně vypátrat sršní hnízdo ve volné přírodě je nadlidský úkol. Spíš než v zemi nejspíš bude zavěšené někde na suchém místě. Jinak pro zalétávání sršní do domu takto večer nevidím žádný reálný důvod, bylo by třeba to vidět.
24.08.2015 (21:50)
Eva:
Dobrý den, už asi 14 dní nás navštěvují sršně. Vždy večer kolem 21 hod nám vlétnou tak dvě do pokoje a další dvě nebo i tři se dobývají taky dovnitř. Přes den po nich není ani památka vždy jen večer. Žádné hnízdo jsem nikde v okolí neobjevila. Myslíte, že je možné, že hnízdí třeba v zemi? Už jsme z nich nešťastní, bojím se i větrat :-(
18.08.2015 (09:09)
kiki:
Do ložnice mi vlétla sršen a já nevím , jak ji odehnat,lítala v pokoji divoce,bojím se jí.Jsem v jiné místnosti,kde jsem raději spala a ted nevim,kde na me muze vyletet nebo treba zda uz nevyletela,mám panickou hruzu :(
15.08.2015 (21:23)
Kamil:
Ještě k dotazu níže. Vosy jsou aktivní pouze ve dne, během nočních hodin odpočívají a čekají na nový den. Jinak je běžné, že většina dospělců hmyzu má životnost spíš v týdnech nežli v měsících či letech. Proto je úmrtnost způsobena buď stářím, anebo jinými vlivy, o kterých jsme zde již také diskutovali níže. Mohou to být zejména různí parazité, kteří výrazně příspívají k úmrtnosti různých druhů vos.
15.08.2015 (21:11)
Kamil:
Ahoj, jsem rád, že drtivá většina zde přispívajících potvrzuje skutečnost o mírnosti sršní, i když samozřejmě dále platí to, že je třeba se kolem sršní a zejména v okolí hnízd umět chovat jak se patří. Takže toto mě opravdu těší, a bylo by opravdu zvláštní, kdyby to bylo jinak, když i osobně mám tu zkušenost, že "tisíckrát" jsem potkal sršeň a zatím ve 100% setkání zatím pozitivní zkušenost, což je řekl bych prozatím dost dobrá statistika. :-)
15.08.2015 (20:57)
Dáša:
pokr: Překvapila mě ale jedna věc - na půdu lezeme po žebříku a je tam poklop kolem kterého je škvíra. Přestože v místnosti pod půdou nikdo nebyl a ani se tam večer nesvítí, pravidelně jsme tam nacházeli mrtvé sršně, zřejmě tam v noci lezli na průzkum a neuměli se vrátit? A nevíte někdo, proč tak rychle umřou, vysílením? hlady?
15.08.2015 (20:52)
Dáša:
ahoj, mám za sebou první zkušenost se sršni, usídlili se nám na chatě na půdě. Musím říct že jsou opravdu pohodoví, přes den nás prakticky ignorují a i když jsme se potkali třeba u jezírka, na rozdíl od neskutečně otravných vos se prostě vyhnou a letí pryč. Večer párkrát přilétli za světlem, a jediné nemilé setkání bylo, když se mi jeden vloupal do ložnice ve čtyři ráno a vzbudil mě bzučením kousek ode mě, to se přiznám mě slušně vyděsil.
06.08.2015 (15:48)
ivana:
Milý Kamile, díky za odpověď, na jezevce jsme též pomysleli. Nad seníkem je skála a les, celé místo je odloučené od civilizace. Je to příjemné zjištění, máme radost z milého souseda. Ivana
03.08.2015 (20:53)
Kamil:
Častými nepřáteli vos jsou zejména různí parazité ze skupiny ostatního hmyzu. Dalšími přirozenými nepřáteli z dalších skupin jsou pavouci a některé druhy ptáků. Avšak přirozeným nepřítelem ze skupiny savců, který je schopen vmžiku zničit celé hnízdo, je jezevec, nádherný živočich a potravní oportunista, který má široký a pestrý jídelníček. :-)
03.08.2015 (12:14)
ivana:
Přes noc se nám stalo, že někdo zničil sršní hnízdo mezi senem. Shodil na zem a vybral. V žádném případě to nemohl být člověk ani vítr či jiná nepřízeň počasí. Zajímalo by mě, jaké nepřátele mají sršni a kdo mohl toto způsobit. Děkuji ivana
18.07.2015 (00:15)
Kamil:
Pokud si v okolí skutečně nestaví hnízdo, mohou sršně hledat případnou zbytkovou vodu v okolí okapu. Zdržování vos okolo vodních ploch v teplých dnech je častým jevem. Proto bych snad jen doporučil zkontrolovat, zdali se tam někde nedrží voda po špatné instalaci okapu. Nejedná-li se o stavbu hnízda, pak de facto není nutné vůbec se obávat. Stačí dodržovat základní pravidla, viz informace v článku a zde v diskuzi, kde jsem již na podobné názory rovněž odpovídal.
14.07.2015 (13:59)
Lenka :
Zdravím máme nově postavený domeček, a tak nějak nás tu začali navštěvovat sršni.. V oknech máme naštěstí sítě ale máme malé dítě dvouleté a to si rádo hraje venku a proto mám strach jak nám teď často létají k domu nevím co dělají ale na hnízdo to zatím nevypadá už to trvá asi 3tydny a stále lítají na jedno místo nad okno a lezou vždy pod okap...manžel už to tam několikrát vystrikal sprejem proti vosa ale stále se tam schyluje jeden až dva jedinci...Jak je odpudit? mam strach o syna.
10.07.2015 (20:25)
Kamil:
V přírodě platí mnoho zákonů a pravidel. Jedno z nich je teritoriální vymezení. A i když se většinou stává, že zvířata se zpravidla šarvátkám a místům, kde sídlí už stejný druh, vyhýbají, aby si zachovala zdraví, přesto někdy dochází k zatoulání či napadení blízko sebe sídlících druhů. To je asi první věc, která mě napadá. Bylo by třeba přesně pozorovat, případně i označit, zdali všichni jedinci patří k jednomu hnízdišti či ne a pak případně dál zvážit další možnosti.
08.07.2015 (20:50)
katka:
Máme hnízdo sršní ve stěně chaty ,létaly tam 2-4 jedinci , pak se jich objevilo více asi okolo 8 , a jak jsem pozorovala ,navzájem se v letu napadaly,spadly na zem , bylo slyšet takové křupnutí a většinou jeden sršeň zahynul . Čím to je , že se navzájem zabíjí , to moc živočišných druhů nedělá ?
24.06.2015 (22:13)
Kamil:
Repelent ani nic jiného bych asi nepoužíval, jen byl opatrnější. Záleží nejspíš na tom, proč je potřebujete odpudit, jestli třeba z důvodu blízkosti obytné části domu atp. Nicméně pokud pozorujete sršně z blízkosti a často, znamená to, že poblíž je nejspíš jejich hnízdo, takže zvýšená agresivita z jejich strany je "na místě". Kolonie se nejspíš začíná rozrůstat a aktivita sršní se v dalších týdnech bude nadále zvyšovat s tím, jak teplých letních dnů bude dále přibývat.
24.06.2015 (21:58)
marcela:
mám problem, pozorujem srsne uz zopar dni, a možem s istou povedať že od včera zmenili svoje spravanie, včera lietali hore dole neskutočne rýchlo a dnes by som povedala že som bola pre nich veľmi zaujímavá také 2-3 srsne mi nedali pokoj len kolo mna lietali, nič som im nerobila ale radšej som sa stiahla preč. ale všimla som si že sú akési akresívne v poslednej dobe ? pária sa ? ja neviem, neviete o nejakom prostriedku ako je repelent kt. ich odpudí ? dakujem ;)
10.06.2015 (20:39)
Kamil:
Je to opravdu velmi zajímavé, s jakým aktivním přístupem k ochraně přírody se staví v některých zemích. A je jen dobře, že i v Česku se můžeme setkat s mnoha lidmi podobného smýšlení. Snad se k podobnému tématu, které nosím již delší dobu v hlavě, dostanu někdy v budoucnu v jednom z dalších článků, kde bych rád uvedl jednoduché věci, které je možné na mnoha místech prakticky a velmi účelně aplikovat.
08.06.2015 (21:18)
Dana:
Dobrý večer.Ještě informaci "ke stěhování" mé nájemnice. Mají tady pro takové dřevěné bedýnky,paní ze spolku vezme hnízdo do ruky a umístío ho do bedýnky,kterou pak odveze někam do volné přírody.Stěhování se může uskutečnit teprve tehdy, až se vylíhnou alespoň 2 dělnice a královna zůstane v hnízdě.Místo, kde bylo hnízdo se musí vystříkat třeba lakem na vlasy, nebo se mi sem bude vracet.
08.06.2015 (16:45)
Kamil:
Často se dokonce ani nedá dosáhnout potřebných znalostí a výsledků díky vědeckému zkoumání, což se již mnohokrát potvrdilo, neboť situace ohledně živočichů v zajetí apod. se nedají nasimulovat a pozorování drobných živočichů v přírodě, jakožto i různých vztahových vzorců, je složité a časově a finančně velmi náročné. Proto i jakékoli poznatky z řad amatérských zájemců o přírodu a její ochranu jsou velmi důležité a ve své podstatě nepostradatelné.
08.06.2015 (16:39)
Kamil:
Dobrý den, Dano. Díky za velmi přínosný komentář k článku. Je to zajímavé. Kdekdo si dnes myslí, že živočichové si mohou postavit hnízda kdekoli se jim zachce, že v přírodě je místa dost. To jistě ano, jenže optimálních podmínek pro jednotlivé druhy je bohužel méně. Hmyz stejně tak jako rostliny jsou nepostradatelnými články pro život mnoha živočichů, ale i člověka, neboť se podílí na dalších důležitých procesech, které běžně smýšlející člověk prostě nezná.
08.06.2015 (00:04)
Dana:
Dobrý večer,žiju momentálně ve Švýcarsku a u mě se v krabici na venkovní rolety usídlila sršní královna. Můžu potvrdit,že není útočná. Nějak jsme si na sebe zvykly - jen musím dávat pozor když chci jít na balkon aby ona neměla zrovna stejný nápad. Ve Švýcarsku existuje něco jako spolek na ochranu sršní, zavolala jsem tam a oni přijdou tak do 3 týdnů to hnízdo přestěhovat.To mě docela překvapilo,řekli mi, že podle sledování ze 600 královen přežijou a založí kolonii v okolí Bernu jen 2.
07.06.2015 (01:02)
Kamil:
Co se týče onoho křížení a zavlékání druhů, tak opět za tím není nikdo jiný než člověk, bohužel... Sršeň a vosa de facto patří do stejné skupiny hmyzu, tudíž o sršni můžeme i říct, že je to vlastně druh vosy, to ještě k odpovědi na dotaz. Jinak platí, že pro některé citlivé jedince je bodnutí hmyzem nebezpečné, nicméně pokud člověk nebyl nikdy bodnut, nemůže znát reakce vlastního těla na jed hmyzu atp. Pak je to samozřejmě i otázka dávky jedu...
07.06.2015 (00:40)
Kamil:
Tudíž samozřejmě riziko, že přiletí ostatní jedinci po vypuštění signálu, se zvyšuje s blízkostí člověka hnízdu. Velmi agresivní je například křížená včela, ta se však vyskytuje v USA. Ve Francii se mimo jiné vyskytuje sršeň asijská, která tam byla zavlečena a šíří se dál. Ve Švýcarsku kromě běžných druhů vos však zatím nejspíš není. Osobně jsem se s ní nesetkal, takže její agresivitu nemohu posoudit. Narovinu je však třeba říct, že médii se často šíří zbytečná hysterie.
07.06.2015 (00:29)
Kamil:
Rádo se stalo. ;-) Upřímně, nejsem expert na řád blanokřídlých druhů, kterých jsou tisíce po celém světě. Rád pozoruji chování především těch, se kterými přijdu opakovaně přímo do styku, čímž se dozvídám mnohé. Ale vosy a včely jsou opravdu zajímavé po mnoha stránkách, to zcela jistě... Určitě to není tak, že by po jednom bodnutí někde daleko od hnízda přiletěl zbytek včel či vos po vypuštění pachového signálu. Jedná se fakticky o vzdálenost hnízda a ostatních jedinců.
04.06.2015 (22:55)
marcela:
Dakujem za odpoved.. cizich zemich. a čo tak svajciarsko ? pretože tu pracujem . žije tu niečo nebezpečnejší ? iny druh srsna ? na internete som nič nenašla ale vidím že Vy ste zbehlejší ;) , a len osy majú ten hormon že ak bodne jedna prídu ostatne ? srsne nemajú tendenciu pomáhať jedincovi ako osy ? dakujem
04.06.2015 (00:46)
Kamil:
Proto není třeba se obávat. Jde pouze o to dodržovat již zmíněné zásady při pohybu okolo jejich příbytků a při setkání s jednotlivci ve volné přírodě nezačínat ihned mávat rukama, pokud hmyz letí metr od nás. Hledá si pouze potravu ve volné přírodě a člověk pro něj zpravidla není vůbec ničím zajímavým. Dojde-li k napadení, je to v podstatě náhoda a chyba je s největší pravděpodobností na straně člověka. Nebezpečnější, útočnější druhy řádu se vyskytují spíš v cizích zemích.
04.06.2015 (00:30)
Kamil:
Se sršní i jiným bodavým hmyzem z řádu blanokřídlých (další vosy, včely atp.) se v lesích a jejich okolí běžně setkávám i při použití repelentu, a to zejména proti klíštěti, zatím jsem se ale nesetkal s tím, že by na mě kterýkoli z bodavého hmyzu zaútočil, mimo onen první příklad, o kterém jsem se zmínil. Pro sociální druhy hmyzu jsou prioritou jejich hnízda, tedy co je mimo jejich obydlí, týká-li se to člověka, je prakticky vůbec nezajímá.
04.06.2015 (00:24)
Kamil:
Dobrý den, u sršní jsem se zatím s negativní (útočnou) reakcí na repelent nesetkal. Jednalo se o případy, kdy jsem se pohyboval v okolí včelích úlů, takže včely jsou na to z mého pohledu citlivější. Ovšem zaútočit mohou včely a vosy i bez užití různých prostředků, pohybuje-li se člověk v blízkostí jejich hnízd. V opačném případě, troufám si tvrdit, se šance, že bodavý hmyz sám od sebe jen tak zaútočí při náhodném setkání ve volné krajině, blíží téměř nule.
03.06.2015 (21:33)
marcela:
dobry den, chcem sa opytat, pracujem na vinici a tohto roku určite srsne majú hniezdo niekde blízko lebo ich pravidelne stretávam za den aj viac ako 20X... mam na sebe repelent tak že ak som dobre pochopila je lepšie ho vynechať ? ake oblecenie je lepšie mať na sebe aby som ich nedráždila ? dakujem
31.05.2015 (23:58)
Kamil:
Co se týče prvního dotazu, ano, možné to je. Vosy si také staví svá hnízda i pod zemí. Sám jsem se s tím již několikrát setkal, kdy hojně vylétávaly z děr a naopak. Je to možné z důvodu dutin, kdy například pod zemí zůstane dutina v kořenové (spodní kmenové) části stromu, který byl před lety pokácen, případně také obyčejných nor a děr, které se pod zemí hojně nachází. Podzemní vlhkost a teplo je proto vhodným prostředím pro vosí hnízda.
31.05.2015 (23:38)
Kamil:
Dobrý den, začnu nejdříve u druhého dotazu. Je možné, že na půdu přiletí nějakou škvírou a na místě pak uhynou. Úhyn může být způsoben například pesticidy nebo insekticidy, které se hojně užívají zejména v jarních měsících a působí na celou řadu živočichů z oblasti hmyzu, bohužel. V každém případě ale sršně nejspíš měly zájem na půdě stavět hnízdo, létají tam, a je dokonce možné, že rozestavěné hnízdo se tam již nachází.
31.05.2015 (22:48)
Alice:
Dobrý den, je možné že si postaví hnízdo v zemi? Dnes jsme byli na zahradě a létala tam jedna sršeň a vždy zalezla do stejné díry v zemi. A ještě jeden dotaz na půdě se nám objevili mrtvé nejdřív jedna a teď už jich je sedm. Nemají tam odkud padat strop je přikrytý. Nenapadá Vás kde se tam můžou brát? Děkuji za odpověď
30.05.2015 (22:59)
Kamil:
Pakliže máte strach a zároveň chcete karavan navštěvovat, nezbývá nejspíš nic jiného, než sršní hnízdo opět odstranit.
30.05.2015 (22:55)
Kamil:
Dobrý den, nevím, zdali je možné nějak jinak přimět sršeň k tomu, aby opustila místo, kde právě opětovně buduje své hnízdo s cílem toto dokončit. Je to v podstatě na vás, jak se rozhodnete. Možností například zůstává karavan uzavřít okolo vchodu (nevím, v jaké části karavanu se hnízdo nachází), chcete-li zachovat sršeň bez zásahu a zároveň se vyhnout eventuálnímu střetu v bezprostřední blízkosti hnízda v pozdější době, kdy sršní okolo hnízda bude přibývat.
30.05.2015 (22:34)
Ola:
Dobrý den, chci se zeptat,jak vypudit sršeň,aniž by přišla nějak k úrazu? nastěhovala se nám královna do karavanu a staví si tam hnízdo.jednou jsme jí ho hned zpočátku stavění zničili.ale začla znovu.mně by až nějak nevadila,ale přítel se jí bojí,máme dvouleté dítě a taky si do karavanu,který stojí na zahradě,chodí přes den lehat naši psi.sršň už je tam asi tři týdny,zatím nás vůbec neohrožuje,ale přesto by jsme byli radši,kdyby se přesunula někam jinam :D děkuji za radu,pokud nějakou máte.
30.05.2015 (22:31)
Jana Emerenzie:
máme hnízdo u okna synova pokojíčku. Milovice nad Labem
29.05.2015 (23:30)
Kamil:
Jedná se v každém případě o dobrého letce, pro kterého vzdálenost není problém, nicméně pokud na balkon sršně zalétávají pravidelně, je dost pravděpodobné, že výskyt jejich hnízda bude spíš v bližším okolí.
29.05.2015 (23:28)
Kamil:
Vzdálenost, kterou sršně urazí od jejich obydlí, může být různá, od několika metrů, po desítky až stovky metrů vzdálená místa. Sršně stejně tak jako jiné druhy vos si staví svá hnízda na velmi variabilních místech, například pod střechami rodinných domů a chatek. Výjimkou není ani stavba hnízda v komíně, běžněji pak ve starých dutých stromech či jejich částech apod.
23.05.2015 (16:35)
Jaroslava Buchtová:
Zajímalo by mně jak daleko od hnízda sršně létají. Bydlíme v paneláku , kolem jsou rod. domky a sm. porost stromů. Lítají nám na balkon. Děkuji za info.
28.04.2015 (21:35)
Kamil:
Pokud někdo z vás v průběhu letošní sezóny objeví sršní hnízdo, budu rád za jakoukoli informaci o místě jeho výskytu, případně další informace do komentářů pod článek. Nebude-li to daleko a budu-li mít čas, kterého v poslední době na focení bohužel příliš mnoho nemám z důvodu jiných pracovních povinností, rád se na místo dostavím.
12.04.2015 (21:03)
Kamil:
I proto je pochopitelně podobný neutrální postoj, který jste předvedl, a stejně tak i někteří další, jak vidno z diskuse, chvályhodný. I když jsou trendy dnešní doby co se chování člověka k přírodě týče poněkud v jiném kurzu, tedy spíše zaměřeny na využívání zdrojů za účelem maximalizace zisku, a to často nehledě na důsledky z toho plynoucí, člověk jednoho dne chtě nechtě bude nucený své činy opakovaně přehodnocovat, bude-li chtít přežít, a to ruku v ruce s přírodou a jejími obyvateli.
12.04.2015 (20:52)
Kamil:
Díky za přínosný komentář. Tak jako ve většině případech mnohých volně žijících zvířat se k těmto vždy najdou jak odpůrci, tak i zastánci. Je to vždy jen otázka úhlu pohledu. V této souvislosti by však člověk měl sebe sama považovat spíše jen jako návštěvníka této planety, jehož dny nejsou neomezené, a proto se k přírodě chovat v každém případě ohleduplně a s rozvahou. To, že někdo šlápne na hada nebo píchne do vosího hnízda, totiž nikdy není chyba přírody, ale pouze člověka.
12.04.2015 (01:48)
plch:
Že jsou sršně zajímaví tvorové jsem náhodně zjistil až když se mi nastěhovali do chaty. Na jaře jsem je objevil,když měli hnízdo již skoro postavené. Bylo mi líto jim je zbourat,tak jsem je nechal být a nelitoval jsem. Celé léto jsme tam společně žili v naprosté pohodě,nikdo nikoho neobtěžoval ani neomezoval. Když na podzim zmizeli,skoro se mi po nich stýskalo.Zvláštní zážitek. Divný. Nevěřil bych....
24.09.2014 (10:26)
Kamil:
Zvýšená opatrnost poblíž hnízda je určitě na místě. Ale pozorovat hmyz z blízka při výstavbě hnízda nebo nošení potravy je jedna z nejzajímavějších věcí vůbec. A to se nepoštěstí každému každý den. :-)
24.09.2014 (10:03)
Čen:
Mám na okně v rohui přilepené hnízdo sršní. Pozorovala jsem je celé léto, jak lepí svoje úžasné hnízdo, okno jsem běžně otevírala, vůbec mne neohrožovaly, jen když jsem chtěla odstranit přísavník z okna, proletěla jedna kolem mne a já ucítila štípnutí na rameni, nijak moc to ale nebolelo. Zkusila jsem to podruhé, sršeň hlídkující na hnízdě na mně vyrazila, ale včas jsem okno zavřela a ona se chudák bouchla pořádně o sklo, pak už jsem je nechala být, neohrožovaly mne,taky ubylo much.
26.04.2014 (07:58)
Kamil:
Se zavlečenými druhy živočichů v mnoha státech jsou problémy různého rozsahu. Někdy tyto problémy vznikají nesmyslným experimentováním za účelem potlačení některých škůdců (obvykle v zemědělství), jindy problém vzniká z řad jednotlivců nezodpovědných chovatelů apod. Sršeň asijská se v Česku prozatím nevyskytuje, i když do budoucna to není možné vyloučit. V nejbližších letech to však na její výskyt zde nevypadá.
26.04.2014 (05:39)
Zuzana:
Dnes jsem náhodou narazila na informace o asijské sršni a jsem opravdu vyděšená. Už ji někdo viděl i u nás? Máte nějaké bližší informace?
11.10.2013 (18:32)
Kamil:
To je mi vážně líto. U kteréhokoli bodavého hmyzu jakožto i dalších potencionálně nebezpečných živočichů vždy existuje riziko, že na člověka mohou zaútočit. Ovšem jen málokdy je to bezdůvodně. Odpovědi jsou často ukryté hluboko za nejrůznějšími okolnostmi, které se někdy nemusí přímo týkat člověka, který byl takříkajíc v nesprávnou dobu na nesprávném místě, a proto se někdy člověk pravdu ani nedozví. Ale důvodů, proč se tak stalo, ať už jakýchkoli, může být vždy celá řada.
11.10.2013 (17:42)
Helena:
Se sršni mám špatné zkušenosti, letos mě již 2x napadly a to bezdůvodně
24.09.2013 (21:03)
Kamil:
To je zajímavé. A zajímavá jsou také vosí a včelí hnízda, pokud například nějakému včelaři uletí včelí královna do volné přírody s rojem včel. Ve všech případech se jedná o velmi nevšední představení, kde jsou nutné jisté zásady pro pohyb v jejich blízkosti, ale obecně se dá říct, že taková setkání pro toho, koho příroda zajímá více a hlouběji, stojí vždycky za to.
24.09.2013 (17:42)
Matěj Růžek:
Zajímavý článek... Letos jsme měli sršní hnízdo na chatě na okenici. Viselo "vzhůru nohou" mezi okenicí a sklem
27.08.2013 (09:05)
Kamil:
Tak to je bezva. Pozorovat sršně a jejich chování, zvláště pak při stavbě hnízda, je jistě velký a často neopakovatelný zážitek. :-)
27.08.2013 (00:15)
arta:
Letos si u nás sršni založili hnízdo v kmeni stařičké hrušně. Vyhloubili tři \"jeskyňky , ve kterých vyvrtali další menší otvory, do kterých není vidět. Tam vlétává jeden veliký sršeň ( asi to bude královna?). Chvíli tam pobude, vyletí a za chvíli tam vlétá znovu, - ale do jiné díry v jeskyňce :o))). Od hrušně mi vedou prádelní šňůry, - ale sršeň si mě při věšení prádla nevšímá :o))), Je zajímavé sršně pozorovat :o)))
24.08.2013 (19:16)
Kamil:
Díky za zastavení i komentář.
24.08.2013 (18:17)
Gabriela:
Hezky a poucny clanek. Diky.
11.07.2013 (14:09)
Kamil:
Těší mě, že se Vám článek líbil, Ino, a zároveň tímto velmi děkuji za pozitivní komentář. :-)
11.07.2013 (12:53)
Ina:
Moc krásné počteníčko, perfektní fotky :-) Jsem ráda, že jsem na Vás narazila. Přidávám do oblíbených. Díky za takové lidičky. :-)