Třpytivý lesk motýlích křídel

Řád motýlů (Lepidoptera), který patří mezi nejpočetněji zastoupené skupiny hmyzu, zahrnuje celosvětově více než 170 tisíc motýlích druhů. A je to právě jejich pestrost, která již v dávné minulosti oslovila mnohé lidi odlišných kultur, názorů i vyznání. Fascinace motýly se přímo nabízí. Jejich druhová rozmanitost, barvy, vzory i tvary jejich křídel na mnohé lidi stále velmi silně a účinně působí přímo jako magnet. I proto se tento živoucí fenomén stal již mnohokrát námětem mnoha pohádek, básní, písniček, ale také výtvarného umění, včetně mnoha dalších oblastí.

Babočka admirál (Vanessa atalanta)

Typickým znakem motýlů jsou dva páry křídel, oboustranně pokrytých drobnými šupinkami. Tyto vzájemně se překrývající šupinky v řádech tisíců nesou pigment, který velmi dobře odráží světlo. Proto se nám při pohledech z různých úhlů u některých pestře zbarvených druhů často jeví, že barvy na křídlech se mění do odstínů mnoha lesklých, přímo až duhových barev. Často si toho můžeme všimnout například u batolců, anebo u babočky admirála, kde tmavší zabarvení jejich křídel reflexi světla o to víc umocňuje.

Babočka bílé C (Polygonia c-album)

Tělo, skládající se z hlavy, hrudi a zadečku, bývá mnohde alespoň částečně ochlupené. V blízkosti složených očí se nachází pár kyjovitých tykadel. Hruď motýlů nese zpravidla 2-3 páry nohou, na kterých se nachází chuťové buňky. Důležitou funkci pak plní sosák, jímž motýli nasávají životadárný nektar.

Babočka bílé C (Polygonia c-album) s typickým znakem bílého C na spodní straně křídla

Čeleď babočkovití (Nymphalidae) je u nás včetně podčeledí zastoupena stálým výskytem přibližně 60 druhů, kde se mimo baboček samotných řadí také batolci, bělopásci, hnědásci, okáči a perleťovci. Ne všichni z motýlů, na které můžeme v Česku narazit, však v našich podmínkách zůstávají celoročně. Jedná se o tažné druhy motýlů, tzv. migranty, kteří svou pouť započínají na jaře, kdy k nám přilétají z teplých oblastí Středomoří, zde se rozmnoží a zpět se vrací opět na podzim. Často tak urazí dlouhou a strastiplnou cestu, a ne všem se podaří doletět až na konec této pouti, skrývající mnohá nebezpečí. Typickými migranty jsou např. babočka bodláková a admirál, i když jak se zdá, admirál se na naše podmínky v menší míře už částečně adaptoval a na několik jedinců můžeme obvykle narazit již v brzkém počátku jara zejména v jihovýchodní části naší republiky.

Babočka paví oko (Inachis io)

Vývoj motýlů, který je dán především klimatem, je u našich druhů zpravidla 1 - 3 generační. Vše ovšem záleží na počasí. Převládá-li teplé jarní i letní období, generací může být více, je-li spíš deštivo a nízké teploty, vývoj se značně zpomalí. Vždyť jsou to právě motýli, kteří si potrpí na obrovské množství teplých dnů.

Babočka síťkovaná (Araschnia levana), letní forma

Motýly řadíme mezi hmyz s tzv. proměnou dokonalou, což v tomto případě znamená, že prochází čtyřmi vývojovými stupni: vajíčko, larva (housenka), kukla, motýl (dospělec). Proměna dokonalá je typická také pro jiné známé hmyzí řády, např. brouky, blanokřídlé a dvoukřídlé.

Babočka síťkovaná (Araschnia levana), jarní forma

Potravou larev mnoha baboček jsou zpravidla některé druhy kopřiv, babočka bodláková k nakladení vajíček vyhledává bodláky a pcháče. Zajímavostí babočky síťkované jsou dva typy zbarvení, tzv. jarní a letní forma, přičemž jarní forma je světlejší, letní tmavší. Změnu pigmentace způsobuje především rozdílná délka a teplota dne v jarním a letním období. Právě ta totiž při vývoji jednotlivých kukel způsobuje rozdílné zabarvení. Jarní jedinci, kteří navíc ve stavu kukly přečkali zimu, se barví do typicky oranžové barvy s černým vzorováním, letní generace má svrchní stranu křídel černou s výrazným bílým pruhem. Dříve se dokonce mělo za to, že se jedná o dva rozdílné druhy motýlů.

Babočka bílé C (Polygonia c-album)

Dospělci se velmi rádi a často živí nektarem z květů různých rostlin. Na podzim, kdy mnoho rostlin ukončuje svůj hlavní vegetační cyklus a květy se již u většiny rostlin přeměnily na semena, si babočky hledají zdroje potravy jinde. Když už ovoce dozrálo, začíná zahnívat a opadávat ze stromů, je právě toto ten správný čas, kdy můžeme motýly často zahlédnout např. na spadaných jablkách či jiných druzích ovoce, jak se přiživují na ovocných šťávách z přezrálých plodů. Tento zdroj obživy vyhledávají především častí návštěvníci, babočka bílé C a admirál. Mnohdy však nepohrdnou ani minerálními látkami z rozkládajících se těl mrtvých živočichů, a jak se někteří z vás jistě již také přesvědčili, někdy dokonce i potem člověka.

A co víc si může milovník přírody přát, než když na něj usedne krásný motýl…

Babočka admirál (Vanessa atalanta) a Babočka bílé C (Polygonia c-album) vstřebávají poslední paprsky podzimního slunce

Babočka bodláková (Vanessa cardui)

Babočka paví oko (Inachis io) a admirál (Vanessa atalanta) na posledních květech podzimu

Facebook Twitter Linkuj Google Digg Delicious

Komentáře k článku

Zbývá  500  znaků
24.06.2017 (20:20)
jana krtickova:
strasne blby